Move.

21. listopadu 2014 v 0:02 | Lady Intrikánka |  Main stage
Stěhuju se. Lidičky, já se stěhuju.
Stalo se to tak rychle, až mám pocit, že jsem to sotva postřehla.

Hunnyho maminka se chystá prodávat byt a stěhovat se do menšího. Je nesmysl, aby se tam Hunny stěhoval s ní, když jsme stejně někdy začátkem roku chtěli začít hledat vlastní byt. Takže jsme začali hledat hned a tak čtrnáct dní jsme prohledávali internet a vytipovávali. A včera... včera jsme vyrazili na úplně první prohlídku. Nevěděli jsme, na co se ptát, co zjišťovat, co prohlížet, tak jsme jen stáli jak trubky a opakovali: "No... je to hezký."
A tak jsem se rozhodla být iniciativní a začala zkoumat vnitřek trouby, tlak vody v koupelně, a když jsem poprosila Hunnyho, aby se zavřel na záchodě a spláchl, abych slyšela, jak je to hlasité, už na mě koukali on i slečna z realitky jako na cvoka (to ještě netušili, že mám v kabelce schovanou nabíječku na mobil a jsem připravená zkoušet zásuvku po zásuvce, jestli nejsou jen na okrasu, aby se byt líp udal), tak jsme poděkovali, sebrali se a vypadli. Pak jsme se jednou prošli kolem baráku, shodli se na tom, že to místo i byt i tu cenu zbožňujeme a že nás navždycky zdrtí, pokud nám to vyfoukne ta ženština, co šla na prohlídku po nás. Zájem měla, ovšem my měli převahu mladého, nekuřáckého, stabilně vyhlížejícího páru se dvěma platy... takže to máme!!! Ještě včera večer jsme jeli podepsat smlouvu se slečnou z realitky a čeká nás ještě podpis nájemní smlouvy s majitelem.

Ten byt je boží. Ten byt je tak moc boží. Možná doplatíme na to, jací jsme v hledání bytů panicové, možná zjistíme, že soused pravidelně týden co týden vyplavuje strop, možná bude zazděná mrtvola v nosný zdi, co já vím. Ale momentálně to vypadá pohádkově. Čekáme ještě tak týden, než majitel nechá položit plovoučku (ááá!!! vážně, ošklivý linoleum bylo jediný negativum, který jsme našli - a i to je fuč!), a pak se na to vrhneme a budeme stěhovat. To bude hned - vždyť my jsme chudý, nemáme žádný nábytek, který bychom stěhovali. :D Bude to ze začátku hodně skromný... ale postupně se to zabydlí. Mám něco naspořeno, takže snad nebudeme muset spát ve spacáku na zemi, ani chladit potraviny na balkoně (jo, máme balkon!!!).

Jen nevím, kde mám na stěhování brát čas. Už takhle jsem se o veškerý připravila a teď se do toho během jediného dne semlelo tohle, TOHLE! Když zrovna nejsem dvanáct hodin v práci, jsem v Hradci na celodenní výuce, a když už mám jednou za čas volný den, padne na divadelní zkoušku (kterých bych i tak potřebovala výrazně víc, kdyby to dovolily směny). Nedávno jsem si do toho přibrala doučování jedné holčičky z angličtiny, protože co si budem povídat, každá kačka dobrá, měla bych začít psát bakalářku a od ledna mě ještě čekají praxe, které absolutně netuším, kam v tomhle harmonogramu vecpu. A pak stěhování a Vánoce. A já neumím péct dvanáct druhů cukroví, což bych teď jako hospodyňka ve vlastní kuchyni měla umět!

Ale to už se zas dostávám ke stádiu paniky. To se u mě dnes vystřídalo už aspoň popáté. Probíhá to dokola takto:
1) BEZUZDNÉ NADŠENÍ doprovázeno listováním online katalogem IKEA v pracovní době
2) PANIKA Z NEZNÁMÉHO a uvědomění, že jsem vlastně nikdy nezapnula pračku
3) EXISTENČNÍ KRIZE, která bohužel dopadne asi na Hunnyho, až to v sobě podusím dostatečně dlouho
4) POCIT ODTRŽENÍ OD REALITY aneb "pořád mi nedochází, že se to DOOPRAVDY DĚJE"
/opakovat/

Takže nyní dovolte, jdu se oddat existenční krizi. (Ahahahahah! ^^)
Její Veličenstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 22. listopadu 2014 v 20:33 | Reagovat

Bezuzdné nadšení z toho výčtu vypadá jednoznačně nejlíp, tak držím palce, aby tahle fáze byla v každém cyklu jednoznačně nejdelší :-). Gratuluju, skvělá zpráva.

2 Lenin Lenin | Web | 23. listopadu 2014 v 10:49 | Reagovat

Obhlídka bytu je fakt trapárna. Poprvý mi bylo trapně jak při premiéře na gyndě. A popátý uplně stejně. Až si za pár let rozmačkaní hypotékou půjdeme vybrat svůj vlastní byt/dům, bude to ještě horší, protože já jsem kravka, co má pocit, že když projeví nezájem nebo nesouhlas, tak makléře hrozně raní. :D Musím se do tý doby naučit říkat ne/nelíbí/proktistapána to je ale fujtajbl a tak.

Tak ať ti bydlo připadá boží co nejdéle a najdeš co nejméně skrytých pastí! :D

3 may may | 23. listopadu 2014 v 23:23 | Reagovat

Týjo, rozumím tomu dobře, že jste šli do prvního bytu, který jste prohlíželi? Řekla bych, že jste buďto děsně dobře vybíraví, nebo máte fakt štěstí. My jsme byli na... řekněme opravdu hodně prohlídkách, než jsme našli náš boží byt.
Hodně štěstí s existenční krizí. Ty bestie mají tendenci přepadat člověka v dobách, kdy vrcholně nestíhá.

4 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 24. listopadu 2014 v 21:25 | Reagovat

Eeeej, nonstop uklízení po Hunnym! :P
Dělám si srandičky, gratuluju k bytu a držim palce při společným bydlení, jak jinak. :))

5 Gabriella Gabriella | Web | 28. listopadu 2014 v 13:02 | Reagovat

Tak přeji hodně zdaru a doufám, že se vám bude dobře bydlet :)

Jinak my když se stěhovali poprvé, tak nábytek sehnaný po všech příbuzných a nic neladilo, pračku jsem také zapnout neuměla a prvních pár měsíců  vozila věcí mámě a ta se nakonec jednoho krásného dne nasrala a a pračku mi koupila. A celou dobu jsem prala na jeden program! Takže chápu tvoje pocity:))

6 Lucy Lucy | Web | 3. prosince 2014 v 21:05 | Reagovat

Páááááni jak já ti to závidím (ale samozřejmě v dobrém). Je to super zpráva, moc vám to přeju!!!

7 bludickka bludickka | E-mail | Web | 3. prosince 2014 v 21:31 | Reagovat

Máš toho hodně. Ať se vám v novém bytě líbí a hlavně ať si rozumíte jako spolubydlící. Společné soužití hodně ukáže :) Co se týče pračky, žehličky, apod., jsem taky samouk... a dodnes mám pocit, že bych to měla dělat nějak jinak, že to neumím :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama