Céčka.

13. října 2014 v 23:11 | Lady Intrikánka |  Main stage
Posledních pár dní se nese ve znamení céček. Ne těch písmen. Těch plastových céček.

Před volbami se mnoho mladých uchyluje k nutnému zlu - rozdávání propagačních novin a letáků. Protože peníze.
"Slečno a která strana tyhle noviny vydává?"
"Já vám nevím... co mám napsáno na triku? Tak to budou asi oni."
Fuck off, názory a přesvědčení. Peníze, pojďte mi. Vždyť budou Vánoce. (Jestli vůbec budou.)

Lidem je stejně líp, když se volí za ně.
"Slečno, řekněte mi, na co mám chuť."
"Na chlebíček."
"Děkuju."

A někteří zase nechávají volit i za jiné.
"Prosimvás, co myslíte, bude tenhle svetr mýmu synovi?"

Tak se dostávám k té veledůležité zprávě, které předchází několikero nárazových brigád a pokusů o ně. Ať už jako jednodenní záskok u novin (a ty peňauze jsem ještě neviděla) či jako uchazeč v obchodě s drahými hadry (kde jsem nakonec dělala zadáče, eej). Zkrátka kde se dalo. Dalo se třeba prodávat svý středoškolský učebnice, který ale nikdo nechce.

A ta důležitá zpráva? Po půl roce marného intenzivního hledání (s tím, že jsem už předtím tak jako okukovala, co by kde bylo k mání, takže to dá toho roku tak tři čtvrtě) konečně

MÁM PRÁCI.


Mám slušnou práci za slušný peníz (který snad konečně i uvidím) s nekřesťanskou pracovní dobou, která ale zatím velice rychle ubíhá, protože je pořád co dělat... a co se učit - mám pocit, že jsem si do hlavy musela natlačit víc nových informací, než za celý vysokoškolský prvák.

"Mám ti vzkázat, jestli si taky nechceš vzít lžičku a jít ochutnat Nutellu."
"Nevím, jestli se známe natolik dobře, abych mohla ochutnávat jeho Nutellu."

Zítra jdu poprvé po několika zácvicích na samostatnou a placenou směnu. Jsem nervózní jak panna. Ale Vánoce budou.

Ta práce vypadá zábavně, zatím se zdá i jako něco, při čem budu školu v pohodě stíhat, a třeba by i po Vánocích zvládla spolufinancovat nějaké malé mužo-ženuškovské spolubydlení. Mám radost. Mám vážně, vážně radost. Věci se začínají hýbat.

(Kdy jsem se byla naposledy projít po Karlově mostě? Hodně dlouho jsem na něj pouze posílala bloudící Japonce, i když to bylo úplně opačným směrem, než na který se ptali. Možná jsem měla pocit, že by ho měli vidět.)

A proč céčka? Protože to nové místo je jich plné.
Její Veličenstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 18. října 2014 v 13:14 | Reagovat

To ti moc gratuluju - z tvého popisu to vypadá dobře, tak ať se práce tříbí jen k lepšímu.

2 jen-nejaka jen-nejaka | Web | 18. října 2014 v 16:10 | Reagovat

Hah, to když volí někdo místo nás znám moc dobře, hlavně s jídlem. :D
"Co chci? Poraď!" "Na co mám chuť? Poraď, já nevím. Věz to ty!" "Co si mám koupit?" "Co se mi líbí?"
Věčná storka :D

3 stuprum stuprum | Web | 19. října 2014 v 18:34 | Reagovat

Práce šlechti, v malém množství ale. :) Jinak ubíjí. :P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama