Nový byt, nová postel.

3. března 2014 v 10:44 | Lady Intrikánka |  Main stage
Vyrazili mě z bytu. Všechny spolubydlící se buď přestěhovaly za kámoškama, nebo jim vyšel rozvrh tak, že jim stačí jen párkrát do týdne dojíždět (těžká závist), takže se jim nevyplatí cálovat za kolej. Zbyla jsem tam sama a protože ředitelce byla proti srsti představa, že bych měla konečně trochu soukromí, přesunula mě do jiného bytu k dalším pěti holkám. Jen. O patro. Níž. Takže jsem půl dne běhala do schodů a ze schodů jak blbec, jen abych přesunula svoje věci o pár metrů níž.

Jde o maličký, podivně zapáchající byt s množstvím věcí odpovídajícím počtu deseti osob. Fakt, ty holky tam mají tak 3x víc věcí, než jsme měly v plném počtu šesti ženských v původním bytě (minimálně podle počtu showergelů a šamponů ve sprše to vypadá, že tam žije o jednoho člověka navíc). Jde o zrcadlově převrácenou, zmenšenou verzi našeho původního bytu, takže když chci jít na záchod, ocitnu se v komoře mezi kufry a kbelíky. Kamkoliv se podívám, tam leží hrníček s rozpitým nápojem a přitom nikde nikdo.
Narozdíl od minule jsem teď v pokoji s balkonem, který ho na délku ještě víc zkracuje. Zbyla na mě postel přímo naproti dveřím a stůl, u kterého sedím ke dveřím zády, tedy obojí naprosto nevyhovující feng shui (nohama napřed se vynášej MRTVOLY!). Postel byla zabarikádovaná přebývajícím stolkem a našla jsem v ní cizí peřiny, kufr, tašku s botama, násadu od koštěte a posmrkaný kapesník.
Holky jsou už řádně zabydlený a rozcapený a odmítají myšlenku, že mám taky trochu toho majetku a potřebuji ho někam uložit. Pro potraviny lezu na židli, protože na mě zbyla jen ta nesmyslně umístěná polička úplně u stropu (kterej obr tyhle skříně navrhoval?!). Pro pánev lezu po kolenou, protože na mě zbyl ten nejnižší foch v otevřený skříňce, kam se nejvíc práší, protože je až u země. Oblečení jsem si měla kam dát jen proto, že poslední volná skříňka nešla otevřít a musela jsem ji nejdřív vypáčit, jinak by v ní už dávno něčí oblečení bylo, a teď do ní opět lezu po kolenou a pro sichr ji nesmím zavírat, aby se náhodou zase nezasekla a já nezůstala bez oděvu.

Samotný holky se zatím zdají být fajn, ale hej, to jsem si ze začátku říkala o těch minulých taky a jak jsem dopadla. Hned zkraje jsem si ale zadělala na pěknej trapas. Abych hned ze začátku dala důrazně najevo, že nesnáším, když za sebou někdo nezavírá dveře od pokoje (zvlášť teď, když k nim sedím zády a každý příchozí mě může zezadu nepozorovaně podříznout, žejo), začala jsem vyprávět o naprosto nemožné bývalé spolubydlící, která mě tím nezavíráním nehorázně vytáčela a kdesi cosi. Shodou okolností jsem ji později potkala v autobusu do školy a když jsem jí vyprávěla, kam jsem se zrovna přestěhovala, zajásala: "Jé, to jsi na pokoji s mejma kámoškama, ty znám, ty jsou moc fajn!" Od té doby se v hrůze snažím rozpomenout, jestli jsem v zápalu vášně uvedla její jméno nebo ne. Moc hezký, Lady, fakt výborný. Wow.

Zbytek ve zkratce. Brácha přišel domů s cucflekem na krku, takže od té doby musím povinně projíždět a předvádět rodičům profily všech jeho kámošek na facebooku, protože jsou oba zvědavý jak opice a brácha tajemnej jak hrad v Karpatech. Zapsala jsem se do semináře tvůrčího psaní, takže mi držte palce, protože zatím akorát úspěšně bavím svoje spolužáky (nezazlívám jim, že to nechápou, vím, že jim budou zkrátka vždy vidle připadat praktičtější, než pero) a nasírám sebe samu tím, jak mi to nejde. Lady Canth to na maturitním plese moc slušelo a program se jim vážně povedl. :) Navíc jsem stihla popít trochu vína ještě před Hunnyho příchodem, neměla jsem tedy tentokrát problém s parketem a navíc nás tam nikdo neznal a tak mi nevadilo, že semtam šlápnu, kam nemám, protože hej, kdo si tu bude pamatovat, jak jsem tancovala? Takže myslím, že minulý ples jsem si odčinila.

Nemám problém se ztrapnit, dokud to dělám anonymně.
Její Veličenstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lucy Lucy | Web | 3. března 2014 v 17:23 | Reagovat

Nové podmínky Ti tak úplně nezávidím, ale stejně to musí být tak trochu dobrodružství ne ? (říká člověk co to má do školy 40 minut a bydlí u rodičů):D Snad se Ti s novými spolubydlícími bude dařit dobře. :)

2 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 3. března 2014 v 18:23 | Reagovat

Hej, tak to tě lituju, protože já jsem mrška mrštná a vždycky si nejrychleji zaberu ty nejlepší místečka, protože bych jinak byla fakt v depce. :D A na tom bytě je vás fakt dost holek, to by mě děsilo..

3 Lady I. Lady I. | Web | 3. března 2014 v 18:46 | Reagovat

[1]: Fakt dobrodružný, když máš odevzdat starý klíč do dvou odpoledne, je půl druhý a ty přitom deset minut hledáš místo jenom na to, kam si položit hrnek. :D

[2]: To jo, taky jsem to tak udělala poprvé, ale teď jsem bohužel byla vražena už do zabydlenýho, kde na mě zbylo vždy jen to, co nikdo nechtěl. :/ Docela z toho depku mám.
A minule nás bylo taky šest a dalo se to (i když o soukromí nemůže být řeč), jen tyhle holky mají tak 3x víc věcí a to už se tam prostě nevejdeme. :/

4 LoveShy LoveShy | E-mail | Web | 6. března 2014 v 20:45 | Reagovat

To nesnáším, když někam (dopravní prostředek, pokoj..) přijdu a nemůžu si vybrat svoje ideální místečko, to je takový hrozně nepříjemný, je ti tak nepohodlně. A plnej byt holek s milionem věcí.. no, snad si brzo zvykneš a budou lepší, než ty předtím a to neideální místo se tím vykompenzuje!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama