Days spent in Hnůjtown.

17. prosince 2013 v 12:09 | Lady Intrikánka |  Main stage
Aneb O Hradečácích.

Hradečtí...

Nechápou ironii.
Nikdy bych nevěřila, že mi budou chybět spolužáci z gymplu. Za ta společně strávená léta jsme si vyvinuli naprosto úžasný a specifický smysl pro absurdní humor, který budu už navždy s láskou praktikovat. Neočekávala jsem sice, že ho mí noví spolužáci budou chápat, ale minimálně jsem předpokládala, že projeví alespoň základní pochopení pro ironii a sarkasmus, což je esenciální složka mého způsobu společenské komunikace. Bohužel ne. Berou všechno doslova a použití sarkasmu nebo třeba jen řečnické otázky se tak dostává na stejnou úroveň jako chození po vyvýšeném laně. Všechno berou hrozně vážně. A potom to chtějí začít řešit. "Prosímtě, jsi si jistej, že něco nehulíš?" "Ne, nehulím, jsem si jistej, jsem si docela jistej, proč se ptáš?" "Ale nic, simtě, to se jen tak říká." "Ale kvůli něčemu ses musela ptát?" "Asi mám prostě občas pocit, že musíš na něčem jet." "A proč, proč máš ten pocit?" "Nyeeeh, nevim, neřeš to." "Tak vysvětlíš to konečně?" "Nevim, to ten tvůj styl vyjadřování." "Jakej? Vždyť jsem řek jenom to a to?" "Nejde o obsah, ale o formu." "No a jak se teda vyjadřuju? Řekneš mi to? Řekneš???" Zabiješ mě prosím? Zabiješ???

Bojí se tmy.
Alespoň soudě podle toho, že prakticky všechny obchody zavírají okolo šesté večer. Supermarkety mají sice do osmi, to ale znamená, že už půl hodiny před zavíračkou budete nakupovat pod nevrlým dohledem zaměstnanců a navíc v pološeru, protože už přepnuli na noční osvětlení. Pět minut před zavíračkou už vás nabušený sekuriťák (ze kterého se při bližším pohledu vyklube sekuriťačka, která je jen opravdu ošklivý babochlap) odmítne vpustit dovnitř, i když se dušujete, že jdete jen pro jednu konkrétní věc s přesným obnosem mincí v kapse. Nenaděláš ale nic, zřejmě už zvoní klekání a pověrčiví místní upalují domů, co jim nohy stačí.

Potrpí si na vánoční osvětlení.
Alespoň nějaké plus. Možná to souvisí se strachem ze tmy, ale v Hradci si během posledních pár týdnů mnohem víc všímám světýlek v oknech. Jejich ulice sice nejsou úplně zářící Pařížská, ale v domácnostech si na tom dávají opravdu záležet. V Praze se "blikatky" (tenhle výraz mi z dětství zůstane už napořád) v oknech objevují jen velice pomalu a sporadicky a největší boom se projeví až těsně před 24. prosincem. Tady už první okna svítila již před prvním adventním víkendem a postupně se světýlka rozšiřovala i na stromky na předzahrádkách domů a podobně. V noci to vypadá moc hezky a jako člověk, co by si je do svého okna rozvěsil už koncem října, to velmi oceňuji.

"Mrtě" považují za plnohodnotné přídavné jméno.
Prostě ne. Ne. Prostě... prostě ne. Poprvé jsem si myslela, že jde jen o konkrétně něčí zlozvyk, ale po nějaké době jsem zjistila, že to tu používají naprosto všichni bez výjimky (stejně tak jako o něco méně iritující "ahojda"). Ne! Ne! Chci říct, co to slovo vlastně znamená?! Z čeho to vzniklo? Používají to naprosto univerzálně, asi jako "fucking" v angličtině, díky čemuž je mi pravý význam stále neznámý. Nejčastěji to slyším ve smyslu "hodně" nebo když je něco "fakt dobrý", což naprosto nedává smysl, protože slovo "mrť" (ze kterého předpokládám, že to vzniklo) se přece používá v úplně opačném významu. Schválně jsem si našla tohle slovo ve slovníku:
1. (lesnictví) odumřelé tlející jehličí a listí, lesní humus, lesní stelivo
2. (zemědělství) neúrodná vrstva půdy pod ornicí
3. (přeneseně) velmi malé množství, kousek
V tomto domě mu nepatří ani mrť.
do mrtě, do poslední mrtě, do mrtě mrťoucí
Ať si tedy místní laskavě uvedomí, že při používání tohohle slova ze sebe akorát mrtě dělají blbce!

Zlevňují ve velkém.
Jak už to tak v malých městech bývá, tak až zoufale chtějí být velké město. A aby ukázali, že jsou velké město, potřebují obchoďák. A když už budou mít obchoďák, tak ať je to teda pořádný obchoďák, jako mají v Praze! Jenže když takový obchoďák postaví a v něm otevřou krásné velké obchody stejné jako v Praze, vzápětí zjistí, že tady rozhodně nikdy nebude nakupovat ani srovnatelné množství lidí jako v Praze. A tak často zbývá velké množství zboží, které je potřeba prodat. No a tak přicházejí slevy, což jako studentka považuji za velice pozitivní věc. Třeba včera jsem jen tak zkusmo vplula do bižu, jestli neuvidím něco zajímavého, a uhrála jsem to na náušnice a prstýnek (teda vlastně sadu tří prstýnků) a nenechala jsem za to víc, než 60 korun. Like (y)

Asi jsem zkrátka příliš zhýčkaná velkoměstem.
Její Veličenstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 17. prosince 2013 v 16:43 | Reagovat

Kde mrť není, ani smrť nebere! :-)

2 neros-san neros-san | 18. prosince 2013 v 10:32 | Reagovat

Tak to je mrtě!

Hradec - město rozporů.

Hele a co kdybych za Tebou někdy zajel a zašli bychom do divadla?
Havlovu Žebráckou operu od Špinara bych rád viděl a asi nejen ji.
Vůbec mají docela dobrej repertoár.

3 Lady I. Lady I. | Web | 18. prosince 2013 v 11:18 | Reagovat

[2]: To ale až tak od února, do Vánoc teď nemám vůbec čas a přes zkouškové tu nehodlám trávit víc času, než bude nezbytně nutné, takže jen na zkoušky a hned zas domů.

4 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 19. prosince 2013 v 10:49 | Reagovat

Mám kamarádku z Hradce a konverzace často začíná slovem "ahojda" a všechno je mrtě. :D Takže je to něco jako Plzeňský "japato" a "tutam" koukám. :D

5 lovitka lovitka | 31. ledna 2014 v 2:50 | Reagovat

Musíš si vyrobit ceduli Sarkasmus, jako pro Sheldona.
A mrtě by mě asi zabilo :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama