Kočárek pro malého intrikána.

27. února 2013 v 21:24 | Lady Intrikánka |  Main stage
Znáte ten pocit, když sedíte ve škole, počítáte minuty do konce, klepete neuroticky tužkou do stolu ve frekvenci, která křičí "Ta holka něco tají!!!", a co chvíli stočíte pohled ke kabelce, v jejíchž útrobách je schovaný nepoužitý těhotenský test? Ten pocit, jako by se měla ta taška co nevidět samovznítit?
Neznáte? Dobře pro vás.


Mé časté nevolnosti uvedly okolí do stavu blížícího se paranoie. Mouka se Štefi obracely svou pozornost na každou odchylku v mém běžném stravovacím režimu, mamku v práci začali kolegové oslovovat "babi" a Hunny - a to byla poslední kapka - začal ve výlohách pokukovat po kočárcích. A takovýhle nátlak, jakkoliv jistí si můžete být, že těhotní nejste a nemůžete být (snad do toho strkám dost peněz, abych nebyla, ne!), vás prostě donutí panicky rázovat od jednoho konce pokoje k druhému.

"Tak on by to nebyl takový problém."
"Co tím chceš říct?"
"Že já jsem v podstatě ready."
Takže ty jsi ready???! NO JÁ NEJSEM!

A ve chvíli, kdy jsem se přistihla, že vymýšlím jména, a že jsem rozhodnutá, že Reggaeman půjde tomu malýmu za kmotra (už jen proto, jaký super prostřední jméno by po něm ten škvrček měl :D), jsem kývla na Moučinu nabídku, že mi druhý den do školy přinese test, který má na "kdyby něco".

No, abych to zkrátila a dál vás nenapínala, mamina nejsem. A jsem na sebe akorát naštvaná, protože jsem to věděla celou dobu, a nechala jsem se jen ostatníma nesmyslně vypsychovat.
Hunnymu jsem to ještě neřekla, jen ať se ještě chvíli bojí. Hrozně mě baví si občas poručit kyselou okurku.

"No to je teda blbý, dostal jsem v práci moc dobrý víno, tak jsem myslel, že si dáme spolu, ale když ty teď nemůžeš..."
"V pohodě, naliju si do vinný skleničky jablečný džus, nemá cenu naše moc nervovat, necháme si to naše štěstíčko chvíli pro sebe."
Jsem zvědavá, jak dlouho nám tenhle humor vydrží.

I Reggaeman si u mě má co žehlit. Když se s někým domluvím, že jdeme v pátek večer pařit, tak to přece neodřeknu ve chvíli, kdy už s Moukou stojíme kousek od smluveného klubu! Na příští směně jsem tedy byla strašně uražená. Bylo to jako hrát Slender; pokaždé, když jsem se otočila, stál blíž a blíž, až dokud se mi těsně u ucha neozvalo provinilé: "Ty se zlobíš, vid?" Ale na něj se stejně nejde zlobit dlouho; ještě chvíli jsem dělala uraženou, pak jsme se ve skladu porvali jako malý děti a jsme zase dobrý.

Navíc jsem zjistila, proč se mu nechtělo ven, a to ho omlouvá. Zčistajasna se ozvala Porcelánová, kterou najednou osvítilo a uvědomila si, že vlastně nikoho z těch frajerů, se kterýma mu zahýbala, opravdu nemiluje, a pokorně přilezla po kolínkách zpátky. Co si myslí?! Že Reggaeman zapomene na všechno a padne na kolena k ní?
Padnul.
Ok, jsem samozřejmě ráda, že je konečně taky šťastný (vážně, dlouho jsem ho neviděla v takhle dobrý náladě, ani když byl zkouřenej), ale já k ní prostě nedokážu být objektivní, když ji znám jenom z jeho vyprávění, co všechno mu ta káča prováděla a jak se k němu chovala. Možná kdybych ji znala dřív, nestačila bych si na ni tak zasednout a neměla bych takovou chuť ji čapnout za vlasy, vytáhnout ji za ně až k Mekáči a tam jí na mrazu zmalovat prdel. Jsem prostě proti ní zaujatá a nedokážu jí uvěřit, že ji najednou omrzel její zazobanej týpek a dala místo toho přednost čistotě srdce, zrovna ona!

Alespoň někdo z toho má větší radost, než já (a možná dokonce větší, než Reggaeman sám). Snad to bylo tím, že byl nalitý - jak se říká - jako gentleman, ale Hunny se se svou radostí z jejich obnoveného vztahu rozhodně netajil a nechal vzkazovat své gratulace.

Takže všichni okolo jsou spokojení... jen Intrikánka smí zase žrát jen suchou rejži a bude běhat po vyšetřeních jak pitomec.
Alespoň, že za to rozhodně nemůže žádnej malej intrikán.
Její Veličenstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | E-mail | Web | 27. února 2013 v 23:41 | Reagovat

"Hrozně mě baví si občas poručit kyselou okurku" :-) Ty mě fakt umíš rozesmát!

2 Ell-e Ell-e | E-mail | Web | 27. února 2013 v 23:45 | Reagovat

Dobrá noční můrka. Ale jak říkáš, hlavně tedy, že v tom to škvrně neni. :)

3 LadyCanth LadyCanth | Web | 27. února 2013 v 23:48 | Reagovat

You just scared the hell out of me, dear. Už jsem si říkala, že to snad ne a ty furt napínáš a napínáš... ts. Ale jsem ráda, že žádný malý intrikánek nebude. Teda ne že bych ti to nepřála... ale až za pár let:))

4 Lady I. Lady I. | Web | 28. února 2013 v 1:09 | Reagovat

Věřte mi, že jsem dokázala vyděsit samu sebe stejně jako vás. Ty dva dny nejistoty mě spolehlivě připravily minimálně o pět let života. :)

5 may may | Web | 3. března 2013 v 21:14 | Reagovat

Fíha. Poslední dobou mám pocit, že všichni lidi v mém okolí řeší buď buducnost, nebo nechtěná těhotenství, nebo odběry krve. Jak veselé období!
Ještě aby Hunny neměl radost. Z toho, co tu píšeš, mám pocit, že by mohl v Reggaemanovi spatřovat potenciální konkurenci.
Jedla's někdy okurku s nutellou? Protože já jo a těhotná bývám zásadně jenom přes Vánoce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama