Carpe diem, chlape.

24. června 2012 v 16:14 | Lady Intrikánka |  Main stage
Carpe diem, chlape, carpe diem.
Natáhnout se na gauč, pozorovat rybičky, hrát videohry, jíst do polosyta a pít přes míru, poslouchat metal, diskutovat o tom, jestli je BDSM úchylka a jestli je v každém z nás více či méně potlačovaný kousek bisexuála. A prázdninový leháro teprve začalo.

Za poslední týden jsem se nezastavila, pořád bylo něco, furt jsem někde lítala, věčně bylo něco na práci, a když nebylo, stejně jsem se nějak zabavila, prostě nesedět doma, jít ven. A mně to tak úžasně vyhovovalo! Dýchánky s dalšími dvěma odpadlíky, co nejeli na sportovní kurz, u Kjáji doma s jeho vyšperkovanou zvukovou sestavou (pure metal ze všech čtyř koutů místnosti, až nadskakujou skleničky :D), jeho tortilly a hamburgery (fakt jsem se musela stydět, ale Kjája je vážně lepší kuchař, než já nebo Happy kdy budem :D), drbárna na houpačkách, opilý Happy, seznámení s Kjájovou dlouho utajovanou slečnou, výlet na Slapy s mamkou, oslava narozenin u ségry... Dneska mám poprvé takový nicnedělací den a přijde mi, že se ukrutně vleče a já nemám do čeho píchnout. Už jsem stihla přečíst celou jednu knížku a nechce se mi hned pouštět do další, protože bych zase musela do knihovny a to je teď trochu blbý.

Totiž, bývá tam jeden knihovník, se Štefi mu říkáme Kristus, protože... protože tak prostě vypadá. Na pohled milej chlapík, dobrý den, dostane knížky, zakřeníme se na sebe, on si je označí jako vypůjčené, nashledanou, úsměv úsměv, odcházím. Včera jsem ale na FB mazala staré zprávy a všimla si jedné nepřečtené z úterka. Zapamatoval si moje jméno z průkazky a jenom pár minut po mém odchodu mi napsal, ať se usmívám častěji, že je svět pak hezčí. :) Což je milé, to nepopírám. Jenže po pár minutách šmírování jeho profilu jsem se prostě nemohla přestat smát, mimo knihovníka se taky živí výrobou okultních předmětů, léčivých mastiček a čajů, psaním horoskopů a výkladem tarotu. :D Nemůžu si pomoct, ale jako první se mi ve spojistosti s ním vybavil Lesní muž, náš bývalý soused na chatě, co měl chatku přebarvenou na modro, pěstoval si vlastní zeleninu, měl deset koček, hrál na africký bubínky a učil mě meditovat, protože měl za to, že se známe z minulého života v Řecku. :D Všechno tohle si sice ráda poslechnu, je to rozhodně zajímavý náhled na život, ale přesto ve mně vždycky nad mým "a co když na tom něco je?" zvítězí moje skeptické já a musím se smát. :D
Jo a taky jsem zjistila, že se s Kristem (což se po zjištění, že je pohan každým vousem své bradky, zdá jako velmi nevhodná přezdívka) známe ještě z dřívějška (a nemyslím tím minulé životy). Chodí totiž s jednou slečnou z té irské taneční skupiny, co nás na Irském máji doprovázela během Šťastného prince, je tedy velice pravděpodobné, že na tom představení byl. Má mě to děsit? :D

Carpe diem, lidičky.
Její Veličenstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lovitka lovitka | Web | 24. června 2012 v 22:19 | Reagovat

"Jíst do polosyta a pít přes míru," je parádní hláška. A vůbec to zní jako parádní začátek léta.
Chtěla bych znát někoho, kdo vypadá jako Kristus. Zařadila bych ho do své čistě ateistické sbírky Ježíšů ^^

2 Čerf Čerf | Web | 25. června 2012 v 6:53 | Reagovat

Na jasně!! Já pořád odkud - a ono z Řecka! A pak že všechno nemá rozumné vysvětlení... :-)

3 Laithé Laithé | Web | 27. června 2012 v 9:45 | Reagovat

Ježíšové vládnou světu, taky jich pár znám (velice milí lidé :)).
Mně by to docela děsilo, se svými paranoidními sklony bych ho okamžitě považovala za stalkera, úchyla nebo zabijáka. :D :D
A prázdniny přicházejí, hell yeah! Sice se nezastavím, ale bude mi fajn. ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama