Kuřata míň trpí.

15. února 2012 v 16:05 | Lady Intrikánka |  Main stage
Semivegetariánství.

Slovo, který mi haraší v hlavě už nějaký ten týden.
/Když se mi zrovna podaří umlčet otravný HiroHiroHiroHiroHiro--- Měla jsem mu vymyslet jinačí přezdívku, tahle se příliš dobře vyslovuje a dá se tak opakovat s rychlejší kadencí./

Konečně se mi totiž podařilo se někam zaškatulkovat, což jindy nečiním ráda, protože se mi to zkrátka nikdy úplně nezdaří a pokaždý z každýho šuplíčku něčím vyčuhuju. To, že o sobě prohlásím, že jsem cholerik, neznamená, že jsem časovaná bomba 24/7. Moje snad jediná jistota je ta, že jsem líná jako prasátko, a to se nezmění. Takže mě třeba taková otázka "Nyeeh, takže ty jsi jako vegetariánka nebo co?" dokázala úspěšně položit na lopatky.
"Ne, občas jím taky kuřecí maso."
"A proč?"
No a sami si sáhněte do svědomí, co na tohle odpovědět?
• "Já jen preferuji rostlinnou stravu."
• "Vegetariánství je pro mě příliš mainstream."
• "Víš, zastávám názor, že člověk by měl jíst jen to, co by si ve volné přírodě dokázal ulovit sám vlastníma rukama, a já se opravdu necítím na to, že bych dokázala ulovit krávu."

Míša, která mi plete rasta copánky a která má s lidmi stejný problém, se zkrátka zasměje a odpoví: "Protože kuře míň trpí." Na blbou otázku - blbá odpověď.

Takhle, proč to dělám. Vegetariánství je mi sice strašně sympatický a papat tkáň mrtvých zvířátek se mi příčí, ale jsem si taky vědoma toho, že Matička Příroda si s naší výrobou dala hodně práce a v tom stresu holt občas udělala taky nějakou botu, jako třeba slepé střevo, ukládání tuku na nesprávných místech (s každou tabulkou čokolády naivně doufám, že se tentokrát soustředí spíš do hrudní oblasti), nebo třeba to, že k životu maso potřebujeme. Lidský tělo je tak stavěný, a když se mu nedostane potřebných živin, protestuje, křičí, dupe, naříká a zlobí. Když jsem se poprvé rozhodla, že mrtvá zvířátka prostě ne-e, už po měsíci mě to málem stálo zdraví. Ale znát je to už po jediném týdnu, tohle léto jsem se v lázních u švédských stolů zapomněla nad brokolicí a bramborami na desítky způsobů a nejedla jsem skoro nic jiného, načež mi bylo další tři dny blbě, dokud jsem si nedala pořádnej řízek jako správný barbar. Moje spolužačka vegetariánka to ještě nepochopila, neklásko jí naskakuje jedno za druhým a doktoři si ji přehazují jako horký brambůrek, přičemž ani jeden jí nebyl schopný vysvětlit, že jestli nezačne jíst maso, nikdy nebude úplně zdravá, tak jí alespoň nařídili polykat jakýsi kapsle z lisovaných mořských řas a dalšího sajrajtu, který jí má nahradit potřebné živiny.
Takže rada pro všechny lítostivé puberťačky, kterým nějaký velice milý kamarád přeposlal propagační video PETA s krutými záběry z jatek, ufikaných křidýlek a zobáčků a kvičících prasátek: Na bezmasou stravu přecházejte pomalu a postupně a ty chybějící živiny nezapomeňte něčím nahrazovat. Neříkám, že zrovna kapslemi z lisovaných mořských řas a dalšího sajrajtu (ačkoliv pokud vás to láká, nezakazuju vám nic, trháte žíly především sami sobě), ale zkuste v knihovně zaplout do regálu s kuchařkama, kde zcela určitě nějaká vegetariánská bude.

No a to jsem taky udělala i já v záchvatu iniciativy, že začnu doma vařit (ale jak už jsem zmínila, jsem líná jako to kvičící prasátko z toho šílenýho videa, takže z toho sešlo). Autorka v úvodu dokonce rozlišuje různé typy vegetariánství, o kterých jsem vůbec netušila. Frutarismus? To se fakt ti lidi živí JENOM syrovým ovocem? Slepě rozlišuju jen tři základní skupiny "barbarství - vegetariánství - bláznivý hipíci, co už neví, co si roupama vymyslet, tak zůstanou o hladu/veganství", takže mě to docela překvapilo. A krátce poté, co jsem se smířila s tím, že pro masoužrouty budu navždycky "ta bláznivá nána, která chce být vegetariánka jen proto, že je to v módě, ale maso kvůli tomu žrát nepřestane", zatímco "opravdoví" vegetariáni na mě budou koukat svrchu jako na něco nečistého, co jim akorát kazí pověst, jsem našla to spásný slovo - semivegetariánství. Do jídelníčku zařazuje i menší množství drůbežího, hovězího a rybího masa. Já jsem šťastná, že pro mojí polovičatost existuje oficiální název, moje masožravá rodina je šťastná, že je nenutím žrát řepu, všichni jsme šťastní.

A příště se rozhořčím nad tím, jak někteří vygumovaní rodiče nutí do vegetariánství svoje malý děti, už od narození do nich cpou jenom klíčky a tahle nebohá robátka si pak do dospělosti odnáší stálý zdravotní potíže. A to se prosím stává i u vysokoškolsky vzdělaných lidí, u kterých by člověk předpokládal, že mají alespoň trochu rozumu. Vězte, že když se na tohle přijde (a na to se přijde), řeší se to soudně a o svá zakrnělá robátka můžete přijít, takže bacha na to. Další dobrá rada ode mě pro vás. Jsem chodící osvěta. Šířím paprsek světla.

Nežerte tučný a nepijte kolu.
Její Osvícené Semivegetariánstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sasha Sasha | Web | 15. února 2012 v 18:06 | Reagovat

Waw, akoby som tento clanok pisala sama (az na toho Hira..haha). Uz niekolko rokov sa totiz stravujem rovnako (jem iba kuracie maso a ryby). A taktiez na mna ludia zazeraju - ci uz masozravci alebo vegetariani.. Ludia maju problem pochopit nieco co nie je "zaskatulkovane". Teda, vdaka tebe a tej knizke vlastne uz je: semivegetarianstvo..:)

2 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 15. února 2012 v 18:17 | Reagovat

[1]: Vítej, sestro! :D:D

3 Čerf Čerf | Web | 16. února 2012 v 0:04 | Reagovat

Vzdělání ještě rozum nezaručuje. Míra pitomosti se mi zdá být na vzdělání celkem nezávislá :-). Každopádně držím palce, ať najdeš přesně cestu, která ti všestranně vyhovuje.

4 S. S. | Web | 16. února 2012 v 18:30 | Reagovat

Já maso jím. Vadí mi, když vím, že se ta zvířata před smrtí trápí a žejí jen proto, aby se mohla zabít a sníst, ale věřím, že lidé potřebují a není v tom nic nepřirozeného.

5 Cantharus Mortifera Cantharus Mortifera | Web | 17. února 2012 v 19:36 | Reagovat

Já jím maso všeliké a mám maso ráda a nedám na maso dopustit a maso maso masooo! :D Každopádně i já mám s masem problém - a to ve chvíli kdy matka přinese od známého myslivce kus srny a na mě je abych to kravavé věc vyndala, chvilku se v tom hrabala a upekla to/uvařila to/ whatever. Naopak mi pak míň vadí to jíst, protože prostě vím, že to byla srna fakt střelená v lese, běhala si tam a myslivec ji picnul páč byla přes počet...

A abych vám ještě trochu zkazila iluze, kuřata rozhodně míň netrpí, je to to nejhorší maso co se dá jíst. Lidé si ho "pěstují", abych to tak řekla. A to tak, že v těch velkovýchovnách jsou kuřata náházená na sebe, rvou se do nich hormony, takže vyrostou za silně nepřirozenou dobu a upicávaj se jim zobáčky, aby se nepoklovala.
Ale stejně kuřecí mám rád. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama