Honba za zlatým prasetem.

24. prosince 2011 v 16:11 | Lady Intrikánka |  Main stage
Hoj, ty Štědrý večere! ^^

Samozřejmě vám všem v první řadě (a i v té druhé, třetí, dokonce i vám, co jste zastrčení úplně vzadu v té poslední) obligátně popřeju šťastné a veselé prožití Vánoc a všem Evičkám a Adamům všechno nejlepší k svátku. :)

Letos jsem se prostě kousla a rozhodla jsem se, že konečně uvidím zlaté prase. Obyčejně se o tom pevně rozhodnu už den předem, ráno ovšem vstanu a spokojeně jdu na snídani. A když už na to výjimečně nezapomenu hned zrána, nevědomky přes den uďobnu třeba kousek cukroví nebo čokoládičku ze stromečku. A to mě pak mrzí ještě víc, protože už jsem měla třeba půl dne úspěšně za sebou a stejně jsem se zase zapomněla. A jindy, jindy se na to prostě vykvajznu sama od sebe. "Stejně je to kec," pokrčím rameny a jdu se naobědvat.
Ale letos to prostě dám a doteď se úspěšně držím! :D I když se mě ráno v poledne snažila mamka vzbudit tím, že mi mávala pod nosem lžící salátu. "Držím půst! Ty jsi normální pokušitel!" vyjela jsem a pro jistotu, abych se nedala tím bramborovým, kalorickým, delikátním ďáblem zlomit, jsem zalezla hluboko pod peřinu. I když jsem dostala za úkol vyskládat pantátovo cukroví na památný třípatrový porcelánový talíř. Ani jsem neďobla, ne! :D

No pozor, to mi připomíná, pantáta se letos fakt položil do pečení. Co já pamatuju, nikdy na cukroví ani nehrábnul (tedy v rámci jeho přípravy, samozřejmě) a letos už půl měsíce předem nakupoval těsto, sbíral babský rady, vyhledával na internetu recepty, volal babičkám o radu a nadělal kvanta rohlíčků, pusinek, perníčků, pracen, kokosek, hnízd, lineckýho, lepenýho, roládiček a já ani nevím, čeho dalšího ještě, protože některý druhy nedokážu ani pojmenovat. A nikdo z rodiny netuší proč! :D Dumáme nad tím pořád a ještě jsme nic nevymysleli. Nějak se nám nechce věřit, že to dělá čistě z dobroty srdce. :D Podle mě to dělá jen proto, aby mohl nadávat, že mamka nic nedělá. Když jsem ho za to nedávno pochválila, obratem odpověděl, že "kdybych to neudělal já, tak není napečíno nic, protože máma na to kašle". Taky proč by se do toho tátovi montovala, když se do toho tak ochotně pustil sám a bez keců, že jo. :D
Ale musím uznat, že se mu všechno to cukroví povedlo. Fakt že jo. Po jeho pusinkách se mohla jeho tříletá vnučka utlouct.

Ale kdybych měla psát o svojí neteři, zase bych to rozepsala na samostatný článek a to se nikomu nechce číst. :D Takže zpět ke zlatému praseti.
Jen jsem se totiž přihlásila na blog a shlídla úvodní stránku, vybafl na mě nadpis jednoho článku: Pozor na zlaté prasátko! Vyhladověním ztloustnete! Normálně Krásnou ani Doma nečtu, ale tohle bylo jako nepřejícné dloubnutí do žeber.

"Sice ho (pravidlo o hladovce) většina z nás poruší už lehce po obědě, ale často jen chlebíčkem či kouskem cukrovím..."

Ano, jistě, pokračujte...

"Zřejmě nikomu se nepoštěstilo zlaté prasátko spatřit..."



"... není dobré hlad zapíjet vodou..."

*odloží lahev a nenápadne ji zakopne pod stůl*
Hele, já vím, že rady jako "když máš hlad, napij se hodně vody" vymýšlí anorektičky, ale... fakt to funguje. Just sayin´.

Samozřejmě znám ty řeči o tom, jak si tělo při hladovění naopak ukládá víc zásob "na horší časy", proto jsem nikdy nedržela diety, ale neříkejte mi, že to tak je už po jednom dni. Navíc po jednom jediném dni v roce. A patří to k tradici! Desítky generací před námi to tak dělaly a nikdo to takhle neřešil. Proč máme najednou zavrhovat všechny tradice?


"Co uvaříte k obědu, záleží samozřejmě na tradicích, které dodržujete."

Aha, takže najednou tradice JSOU důležité...
Prostě, když už jsem to vydržela doteď, proč to nedotáhnout do konce. Mám si zadělat na pořádný špek hned nebo za tři hodiny? :D Redaktorky z Doma by mi tak jako tak utrhly hlavu, že jsem doteď hladověla, za tři hodiny to nebude o moc horší. Chci alespoň jednou za život dodržet nějakou jinou tradici než tu, že se doma všichni poštěkáme! :D

Ách jo. A pak přijde večeře a stromeček a já se na to všechno tak těšila a zároveň netěšila, protože to tím všechno skončí a já se nebudu mít na co těšit. Další jsou až Velikonoce a ty bych po tom, co letos předvedl se svými nablblými reklamami Vodafon, nejradši úplně bojkotovala, kdyby to neznamenalo, že bych se musela vzdát i velikonočních prázdnin.
Tak šťastné a veselé a bohatého Ježíška :)

Do Vánoc zbýv- no jo, vlastně...
Její Veličenstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Izobel Izobel | E-mail | Web | 27. prosince 2011 v 20:32 | Reagovat

Krásnou a Doma už radši ani nekomentuju, fakt ty jejich rady si mohou strčit za klobouk. Jinak já prostě nedávám den bez snídaně, takže prasátko nikdy. K reklamám - souhlas, některý reklamy mi spíš danou věc znechucují.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama