Teprve úterý.

11. října 2011 v 18:20 | Lady Intrikánka |  Main stage
Šílený, to je teprve úterý?
Dneska jsem si tak zoufale potřebovala zlepšit náladu, že jsem přesvědčila Štefi, abychom Kjájovi nakukaly strašné hlouposti ohledně testu z informatiky. Naše půlka ho psala o hodinu dřív a ta druhá potom samozřejmě vyzvídala, z čeho se psalo. Tak jsme Kjájovi nakukaly strašlivé ptákoviny a bavily se tím, jak nám to sežral. Rozhodně mi to pomohlo přežít hodinu matiky, co následovala, takže... díky Merlinovi za to. :D

Jinak je škola vážně hrozné vopruzárium. Jediné, co mě baví, je seminář z psychologie, a ten nám už druhý týden odpadá. Zanevřela jsem dokonce na takové svoje favority jako jsou literatura nebo dějepis. Nový dějepisář je sice vtipálek, ale prostě nikdy nepřekousnu ten jeho sexismus. A včera mě tasila třídní z literatury a já to snad poprvé po kolika letech nedokázala okecat i bez předchozího učení. Jindy dokážu žvanit tak dlouho o největších nesmyslech, až to vypadá, že vím, o čem mluvím, a vycucat si z prstu naprosté krávoviny, které ale kupodivu zní věrohodně. Jenže tentokrát... duto, prostě, prázdno, prostě. Nevzpomněla jsem si na jediný jméno a když nemám na čem stavět, nemám logicky co okecávat. Znásobená nula bude prostě pořád nula.

Nevím, třeba jsem jen unavená, ale to spíš ne, podle mě jsem si už na těch chabých pět hodin spánku už zvykla. Když to tak člověk praktikuje dost dlouho, musí se podle mě tělo přizpůsobit a obrnit se. Pantáta tvrdí, že to není zdravý. Já vám řeknu, co není zdravý. Nemít od začátku roku lepší známku, jak za tři. Vlastně ano, paradoxně moje nejlepší letošní známky jsou 2+ a 1 z chemie (CHEMIE!!!). Svět je naruby. Tak sedím do noci u stolu a učím se. A je mi to prd platný. A začínám proto zaujímat takový ten postoj "proč se snažit, když to stejně nikdy lepší jak za tři nebude?". A pak to jde se mnou z kopce a já se cítím provinile a zase se učím dlouho do noci. Jako kolovrátek. Střídavě se zbytečně snažím a rezignuju.
A to prosím nemáme teď ve škole nějakou extra honičku, to bývaly daleko horší časy! Tenhle rok zatím vypadá (musím zaklepat *klep klep*) daleko pohodověji, než ten minulý. A přitom mě celý týden v kuse bolí hlava a začne to vždy, když vejdu do školy (ve většně případů ve chvíli, kdy poprvé uvidím matikářku), takže to ani netlumím práškama, protože je očividný, že mi nic není, ale je to o psychice. Takže budu ještě ke všemu psychicky narušená, bezva. :D

Takový moje světýlko jsou samozřejmě Mouka a Štefi a pondělky na herectví s Endariou, Sialou a Klukem za Zenitem (díkymerlin, že jsem tam zase začala chodit)... no a Jeho Veličenstvo, jistojistě. :D

Jsme na tom snad konečně o dost líp (*klep klep*). Totiž, ve čtvrtek jsme se cestou ze školy se Štefi zčistajasna rozhodly, že jdeme na Frisco. Pokud jde o náš trojlístek já, Štefi a Mouka, je tohle pro nás taková univerzální všeterapie. Skočit k Bábě z Krásnobřezna, koupit fríso a čokoládu, jít se zašít na jedno naše místečko a tam celý hodiny kecat o "vážnejch tématech" (o chlapech). No a tak, jak jsme tam se Štefi seděly a snažily se zapálit prázdnou láhev od Frisca nacpanou suchým listím a jiným bordelem, jsme si řekly, že musíme rozlousknout, co se to s těma "našima" chlapama děje. Já že zavolám Jeho Veličenstvu a zeptám se, proč se mi jako měsíc neozývá, a ona zas napíše Kurtovi. Ona to nakonec neudělala, ale já, překvapená a zahanbená tím, že mě do té doby nenapadlo něco tak prostého, jako místo napsání SMSky a nervózního čekání, jestli vůbec kdy dostanu odpověď, jednoduše zavolat, což tak lehce ignorovat nemůže, jsem vytočila jeho číslo.
"Hey, bitch," spustila jsem hned po vzoru Chrise Crockera (pro snazší identifikaci "Leave Britney alone! guy") a Štefi vedle mě neuváženě vyprskla smíchy. "Zítra je pátek a tak nechci slyšet, že nemáš čas." Nakonec se z toho vyloupl skoro desetiminutový rozhovor a dohodli jsme se na čase a místě srazu. Konečně!

Nebudu to nijak dlouze rozpitvávat, prostě jsem mu to všechno řekla, jak mě mrzí, že na sebe nemáme čas (respektive on na mě), že by se mohl občas ozvat, abych se nedozvídala takový věci, jako že je v zahraničí, až zpětně, že blbá textovka mně osobně zabere pět vteřin čistýho času ("a to ti nestojím ani za pět vteřin času?" *psí voči*) a vůbec jsem ze sebe vyklopila všechno, co mě za ten měsíc tak strašně zžíralo. A on se omlouval a tvrdil, že se to zlepší, a doteď se docela snaží, musím uznat, takže jen čekám, jak dlouho mu to vydrží. :D Nicméně jsme spolu strávili fakt kouzelný víkend a snad jsme zas fajn. :)

A protože jsme dneska brali poslední Romanovce a já si vzpomněla na úžasnou pohádku z mýho dětství, tak jdu teď koukat na Anastázii. :D

Noaco. :D
Její Veličenstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Endaria Endaria | Web | 11. října 2011 v 19:54 | Reagovat

A prosímtě, připomeň se mi příští pondělí... mám pro tebe ten křížek, nesla jsem ti ho už do divadla, pak včera a nikdy si na něj nevzpomenu:D

2 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 11. října 2011 v 20:27 | Reagovat

[1]: Jojo, děkuju ^^

3 Gabriella Gabriella | Web | 12. října 2011 v 1:00 | Reagovat

Já chodila na gymplu do hodin matiky s brekem.  Ať jsme se učila jak jsem chtěla nikdy to lepší než za 4 nebylo, což bylo v těch opravdu úspěšných případech:D
Tak doufám, že Jeho Veličenstvo zůstane polepšené :)

4 Čerf Čerf | Web | 12. října 2011 v 17:10 | Reagovat

No vidíš, ještě nakonec přijdeš chemii v takové konkurenci na chuť :-). Ale ne, někdy je prostě takové hloupé období, kdy nic nejde a nic se nedaří, no a to - podle závěru článku - navíc není úplně tvůj případ. Však ono se to ještě rádo otočí k lepšímu, až to uvidí, že si to na tebe nepřijde :-). Držím palce!

5 Fredy Kruger Fredy Kruger | 12. října 2011 v 18:18 | Reagovat

" Jak miluji tiché ty večery !
Dnes večer zas tíchý ! ... je úterý,

... vtom jakési  skřeky tam za oknem " !

" Pojď, vlezeme tam, ať nezmoknem " !

" Jest možné toto ? ... to těžko chápu !
... opilci lezou sem po okapu,
rovněž i po svodu hromosvodu !

Co dělat ? ...  vodu  ano vodu " !

Muž běží s rychlovarnou konvicí ,
již z okna lije vodu vařící
.... a další dávku ! " jenom houšť " !

... chechtá se v okně Josseff Schoust
" Horká voda toť poklad " !
Muž vystrčil hlavu z okna...

řve : " k chůzi do domu jsou schody " !

... vtom kýbl vařící vody
kdos vylil z horního podlaží !

" Vším se v mé hlavě nedaří "
hovoří Josseff  Schoust  do času
" lebku mám úplně bez vlasů " !

... Jde nahorů, zdolal již dvacet schodů
co nese v kýblu ?  vařící vodu !!

" Já ti dám ničemo "  tiše muž syče ...
Již zvoní u bytu  starého  Pycze !

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama