Želví bába.

12. září 2011 v 10:52 | Lady Intrikánka |  Main stage
Když se vám kašel zhorší natolik, že několik dní za sebou neusnete dříve než v pět ráno, možná už je čas navštívit lékaře.

Krypteria - Shoot Me
Pro jednou jsem ochotna akceptovat ten slabounký hlásek, jaký mívají Asiatky.

To já ale nepotřebuju. Nechci chybět hned ze začátku školy. Ne, že by mě to tam tak bavilo, ale čím méně absence, tím líp. Doktor mě chtěl nechat doma týden, tak jsem to ukecala alespoň na tři dny. Stejně to pro mě ale znamená hrozný zdržení. Nemám ještě všechny učebnice, ve studiu na mě čeká zboží, měla jsem domluvenou první hodinu herectví po dlouhý době, nemůžu předvést prezentaci do IVT, se spolužákem jsme chtěli jít koupit lístky na koncert,...

Už zrána mě dokázal někdo vytočit. Ono to popravdě není moc těžké, jsem dost vznětlivá. Ale stejně. Jdu do lékárny, mrzutá z toho, že hned zezačátku zameškám školu, postavím se do fronty a spokojeně zjistím, že jsou přede mnou jen dva lidé. Vážení, tihle dva lidé tam stáli ještě dalších deset minut! Tu lékárnici předbíhaly i nehybné předměty. Často si představuju, jak by někteří lidé vypadali, kdyby je studia jako Dreamworks, Pixar nebo Disney převedla do animované podoby jako zvířecí postavičku. Tahle lékárnice by byla želva. Velikou hlavu na hubeném, před sebe nataženém krku, takže působila udiveným, vykuleným dojmem, extrémně pomalá chůze a ještě pomalejší reflexy. Chodila od regálu k regálu, vytahovala krabičky po jedné a všechny postupně předváděla zákaznici s kočárkem, která si očividně nemohla vybrat správné vitamínky pro svoje dítě. (Pf, když já byla malá, existovali jenom hnusný Marťánci, ale zase jsme nemuseli v lékárně lelkovat tak dlouho!) Za mnou se tvořila fronta sahající až ven ze dveří, ty tedy zůstaly otevřené a dovnitř vběhl úplně prťavý yorkshire, který musel do té doby čekat venku, začal se mi motat kolem nohou a hned za ním lezla jakási holčička, která byla z pesánka prostě unešená. Dělala jsem, co jsem mohla, abych to dítě nebo nedej Merlin tu přerostlou krysu nezašlápla, a pomalu jsem začínala pěnit. Konečně maminka s kočárkem odešla. Paní přede mnou se ale vytasila s přáním hned čtyřech krabiček léků, což byl zkrátka pro želví lékárnici nadliský úkol. Nechala si to ještě třikrát přeříkat, než se vydala do první přihrádky, a potom ještě znovu pokaždé, když se vrátila s další krabičkou, přičemž pro jednu musela běžet až kamsi dozadu do skladu.
Korunu tomu nasadila ve chvíli, kdy jsem se už už konečně chystala platit, a ona si najednou začala vyřizovat faktury s dodávkami léků. Stojím tam, v natažené ruce tisícovku, a ona se stará, jestli má správně přetočený datum na razítku. Vraždila bych. Nakonec se mi uráčí věnovat a ještě mě sjede, že jí chci 201,- korun platit tisícovkou.
"Já tu ale tu korunu prostě nemám."
"Vždyť mi tu vybereš všechny drobný," prskne, vrazí mi do ruky osm stovek a povídá: "Tu korunu mi sem doneseš."

NO TO BY MĚ MOHL POSRAT BÍLEJ TESÁK OD HLAVY AŽ---

Já viděla rudě. Čapla jsem prachy a léky a vypadla dřív, než mi stihlo pořádně dojít, co mi to řekla.
Pochopte, mně nejde o blbou jednu korunu, mně jde o princip.
Nejenže tam strávím mládí, který ona už má několik stovek let za sebou (přeci jen jsou želvy známé svojí dlouhověkostí), ale ještě mi bude poroučet?! Přijdu si pro léky, přinesu kýžený obnos peněz a ona mi bude poroučet, abych jí tam přišla ještě něco doplácet?! Jestli něco nesnáším, tak je to, když si v obchodech nedokážou obstarat drobáky a ještě pyskujou na lidi, co platí velkejma! Když jsem dělala u tety, za celou dobu se nám nestalo, že by nám došly drobný! A to je prosím úplně obyčejná hospoda! Tak proč si to nedokážou zařídit v lékárně?!
Ještě ten tón, jakým to řekla! "Tu korunu mi sem doneseš, mladá." Nahlas to "mladá" neřekla, ale to byste museli slyšet, jak to v tý větě prostě rezonovalo.

DO MERLINOVY KŘIVÉ LEVÉ---

Abych to zkrátila, vysrala jsem se na ní.
Jo. Nepotáhnu se tam znova kvůli blbý koruně, ať si jí ta stará senilní želva klidně vycucá odkud chce. Její věc, to ona mi měla vrátit správně. Sama řekla, že ty drobný má, ale že mi je nedá, protože by jí nezbyly. Tak na co je tam má, když s nima nevrací?!

Seru na ní, na želví bábu.
Její Veličenstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 just-weird just-weird | 12. září 2011 v 16:41 | Reagovat

Ani bys nevěřila, jak jsou želvy rychlé ! :D

2 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 12. září 2011 v 17:08 | Reagovat

[1]: Ty malé ano, ne ty staleté! :D

3 just-weird just-weird | 12. září 2011 v 17:09 | Reagovat

[2]: Jó tak to nevím, jak se pohybuje staletá želva. :D Ale vím, že ta moje byla hrozný debil. :DD

4 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 12. září 2011 v 17:16 | Reagovat

[3]: Tak to je dobrý. XD

5 An. An. | Web | 12. září 2011 v 18:45 | Reagovat

Ano! Vyserme se na kreténské lidi!

6 Lasinka Lasinka | Web | 14. září 2011 v 18:15 | Reagovat

želva je moje nejoblíbenější zvířatko, nemluví, moc toho nesní a neotravuje když na ni člověk nemá čas :o)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama