Kašel je krizová situace.

7. září 2011 v 18:56 | Lady Intrikánka |  Main stage
Moje nožičky mě nenávidí. Včerejší dvojitá dávka podpatků za den na ně byla moc.

Papa Roach - Kick In The Teeth
Narazila jsem na ní díky projektu od Adelaine Pierce, čekidáut. Ale ne dřív, než tohle dočtete. :3

Jak jsem předevčírem psala, že "začínám trochu chraptět"... tak jsem včera přišla o hlas. A dnes to nevypadá o nic líp. O hodinách mlčím, i když mám třeba výjimečně co říct k tématu. Agličtinář si zvyknul nevyvolávat mě vůbec, když mě slyšel. Holkám jsem nemohla ani pořádně vyprávět, jak moc perfektní byl včerejší večer s Jeho Veličenstvem. Na toho jsem musela celou dobu šeptat. Když mluvím příliš dlouho, krk zaprotestuje záchvatem kašle.

Ne, vy to nechápete!!!
Jsem nejukecanější člověk pod sluncem! Trpím! Když nemůžu mluvit, trpím!
Pořád mám, co říct, takže se mi ten krk vůbec nelepší, naopak, zhoršuje se to. Mouka mě co chvíli okřikuje, ať sklapnu a šetřím se. Neumím se v tomhle ohledu šetřit!

A co je na tom nejhorší?
Zítra hraju Na Lávce Commedii Finitu. Učitelka zpěvu s hlasem řidiče kamionu nakaženýho tuberou. Bezva, ne? Učitelka herectví mě zabije. Říkám si, jestli by mi prošlo, kdybych tam zítra přišla a předstírala, že jsem tak moc nervózní, že nemůžu mluvit. Jen bych kývala nebo vrtěla hlavou a poprvé před ní promluvila teprve na pódiu. V průběhu představení by mi přece krkem nezakroutila, že ne? Zvlášť, když bude údajně v publiku sedět i samotná autorka hry, Viktorie Hradská. Učitelka herectví ji sháněla snad úplně všude a nemohla ji najít a prý ji nakonec vyhrabala někde v Dobřichovicích. (Ano, vzpomněla jsem si samozřejmě na Čerfa.) Takže mám vcelku slušnou šanci na přežití. Pokud se na mě tedy nevrhnou obě, učitelka i paní Hradská.

Horký čaj do sebe liju po litrech. Sunny mi radila dát si na noc lžičku medu a zahřát krk (tak jsem ukradla bráchovi palestinu, hehe). Dneska mě při matice zachránila před udušením. Dostala jsem hrozný záchvat kašle, takový ten, kdy vás něco hrozně dráždí v krku, nemůžete si odkašlat a tečou vám slzy a vůbec vypadáte jako debil a navíc kašlete do naprostýho ticha, kdy se všichni snaží prokousávat se matikou (oblíbená matikářčina fráze.... "prokousejte se tím." Bite. Me.). Sunny mi nahrála lahev s vodou už asi po druhém zakašlání, což mě donutilo si myslet, že mi snad čte myšlenky. Ta holka prostě ví a pohotově reaguje a hned pomůže s čímkoliv, i kdyby jen s blbým záchvatem kašle. Jsem čím dál tím radši, že je to ona, kdo je třídní mluvčí. Zvládá krizový situace. :D Proto mě čím dál tím víc štvou lidi, kteří prohlašují, že jsem mluvčí já. Ne. Lidičky. Ne. Je to psáno ve třídnici, tak si nevymýšlejte nesmysly. Sunny = mluvčí. Já = zástupkyně mluvčí. Deal with it.

Jeho Veličenstvo mě sice ujistil, že mám "pořád krásný hlas", ale i přesto mi doporučil čistou citronovou šťávu (bez čaje, protože pak by to bylo na nic, když by teplo zničilo ty vitamíny) a inhalovat nad jakýmsi roztokem z horký vody a kvanta soli, což mu prý poradil učitel zpěvu. Mno... minimálně ten citron zkusím.

Jak už jsem řekla, včerejší večer s ním byl prostě perfektní. Měla jsem lístky do Divadla Palace na Václaváku na Soukromý skandál. Netušili jsme, do čeho jdeme, jestli jde o komedii nebo o co. Nakonec to opravdu byla komedie, co víc, úžasně vtipná komedie! :D A skvěle obsazená! Evu Holubovou mám strašně ráda, to je zkrátka profesionálka. A navíc! Tam hrál Alexander Hemala! :D:D Pokud by to nikomu nic neříkalo, je to ten pán, který na ČT1 kdysi uváděl pořady. Pro mě to bude napořád "pán, co každý večer ohlašoval Večerníček". "Pán, který mi každý den přinesl pohádku na dobrou noc, kterou mi můj vlastní táta nikdy před spaním nečetl." :D Netušila jsem, že ho kdy uvidím naživo! :D
A jestli bylo něco vtipnějšího, než samotný představení, byl to výraz v obličeji Jeho Veličenstva. Totiž, abyste rozuměli, ty lístky jsem měla od mamky, dělá na policii a chodí jim tam zvýhodněný nabídky lístků do divadla, opery, na koncerty... takže první dvě řady (přičemž my jsme seděli v té druhé) byly zaplněné policisty v civilu. A jelikož si s pár lidma od mamky z oddělení tykám, každou chvíli jsem někoho z nich zdravila a oni zdravili mě. Jeho Výsost měl oči navrch hlavy, když postupně zjišťoval, že kolem nás sedí samí policajti. Navíc, nevěřili byste, kolik je mezi policistkami lesbiček (a možná, že i věřili). Takže zleva od nás seděla mamčina šéfová s přítelkyní, napravo od nás zase Supergirl a Lejzr, se kterýma jsem byla v lázních. A myslím, že ty dvě holky před náma, který jsem neznala, byly taky lesbičky, pokud tedy jen neprovokovaly tu mamčinu šéfovou. :D Takže i to samo o sobě bylo trochu zvláštní. Ne tedy pro mě, já jsem tak nějak "zvyklá". Výsost ale vždycky koukal jako puk, když jsem na některou z nich ukázala a šeptla: "Tahle taky." Pak v průběhu večera trousil poznámky jako "Hlavně jim neříkej nic o tý trávě" a já si zase připadala těžce pod dohledem. Počítám, že i o tom blbým mojitu, který jsme si dali, se mamka dřív nebo později dozví, tedy ne že bych z toho měla mít problém, ale prostě mi bude chtít dokázat, že jsem byla celou dobu hlídaná ze všech stran.

Hej, lásko, kryje mi záda půlka oddělení, dej mi pusu.

Takže se mi to asi jen nezdálo, že se ode mě drží v jakési uctivé vzdálenosti, snad aby nikoho nepobouřil nebo co? :D Rozhodně se ke mně měl daleko víc cestou domů. :D Tentokrát se mi od něj nechtělo ještě víc, než kdy jindy. Tak jsme místo do metra zamířili na tramvaj, prošli se kousek noční Prahou, předala jsem mu dárek k narozeninám a docela mě překvapilo, jak nadšený z něj byl... buďto se opravdu umí radovat z drobných blbůstek, nebo to opravdu přesvědčivě zahrál. Koupila jsem mu totiž plechovku s nápisem BOHATSTVÍ, jakože fór z jedný z našich prvních schůzek. Ptala jsem se tenkrát, čím by chtěl být, až vyjde školy a tak, a on, že "ještě neví, ale určitě by chtěl být bohatý". Takže proto plechovku s bohatstvím. Humor je humor, ne? :D A samozřejmě dostal ještě lahvinku něčeho dobrýho, protože jsou to prostě osmnáctiny a k těm to patří. :D Prej si to spolu otevřeme o víkendu.
Jéé a taky pořád opakoval, jak mi to sluší. :D Což mě mimořádně potěšilo, protože jsem si speciálně včera dávala obzvlášť záležet. Co si budeme povídat, byla jsem kočka. Ne, to smažte. :D
A tím se dostávám zase na začátek, to jest k bolavým nožkám. Brala jsem si totiž do školy výjimečně podpatky, což by na tu chvilku na přeběhnutí z domova do školy a ze školy domů nevadilo, ale do divadla jsem si pak vzala ty nejvyšší, co doma mám. :D Takže hned dvojitá dávka podpatků za den, zakončená procházkou noční Prahou po kočičích hlavách. Ale "opravdu mi to moc slušelo". A o to jde. :D Vlastně to není až tak hrozný, asi už jsem si na podpatky konečně trochu zvykla.

A jelikož jsem se postupně prokousala zpět na začátek, můžu se s klidem rozloučit. Víte přece, že já mám ráda zacyklený věci. :D Ne, asi nevíte.

Zítra mi držte pěsti na to představení, budu ráda za každý palec.
Její Veličenstvo
Lady I.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 An. An. | Web | 7. září 2011 v 20:17 | Reagovat

Já mám zase rýmu! Nejnenáviděnější nemoc! Každopádně se rozhodně co nejryhleji uzdrav a na ten zítřek ti držím pěsti, to si piš.
Ježkovy zraky, já ti Jeho Výsost tak strašně závidím, že jsem až trapná :D
A ten dárek byl super nápad :D Já se taky vyžívám v takovýhle malých soukromých vtipech :D
Já jednou klukovi koupila malé autíčko - kamion, protože jsme se spolu jednou bavili o autech a on říkal, že by si nějaké chtěl koupit. Ale že musí být malé, protože kdyby se do něj moc vlezlo, tak by pak moc nakupoval (to je fakt blbost :D) a pak jsme nějak došli k tomu, že kdyby měl kamion, tak by ho celý nacpal rohlíkama (jo, jídlo byla naše společná záliba :D). Tak jsem mu ten kamion koupila, no :D

2 Endaria Endaria | Web | 7. září 2011 v 20:43 | Reagovat

Můj palec bude přímo v publiku, nesu Siale klobouk :D
Hej, fakt tam bude Hradská? O_o Oh my Valo, no toto, to jsem fakt ráda, že to hraje Siala a ne já:D
A "humor je humor" mě dostalo, zvlášť proto, že to pochopí jen zasvěcení. Respektive zasvěceným to dodá další rozměr. Prostě Finita la comedia, končím:D

3 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 7. září 2011 v 20:55 | Reagovat

[2]: Přesně, moje oblíbená věta. :D "A to jste v opeře taky tančila?" :D

4 Čerf Čerf | Web | 8. září 2011 v 19:59 | Reagovat

Moc pěkné povídání, vidím (a slyším) to velmi živě :-). Budu muset být ke svým sousedům v Dobřichovicích vlídný. Kdoví, kdo tam všechno bydlí :-)

5 LoveShy LoveShy | Web | 8. září 2011 v 20:36 | Reagovat

Chudáku, držím všechny palce ať je ti lííp.
Vtipný dárky jsou nejlepší :D :) na co něco hezkýho, když potěší věc/whatever co má nějaký význam. Máš fajn kluka, říká ti, že ti to sluší! :D Ne, je fajn i tak, of kórs.
Podpatky bych zabila, i když vypadaj zatraceně dobře. A fakt nemluv, dej si pauzu. Nesnáším ty záchvaty, jak to škrábe a tečou ti slzy a ty v panice nevíš, co dřív, protože ne vždy je někdo po ruce, kdo ti naleje pití. Fakt, vydrž too..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama