Hezké babí léto.

14. září 2011 v 12:27 | Lady Intrikánka |  Main stage
Tak se rozloučila školní psycholožka v e-mailu, který jsem od ní právě našla. Letos totiž vede náš seminář z psychologie. Posílá nějaké modely k včerejší hodině, na které jsem nebyla. Budu si muset zjistit, co se dělo. Ale to, že si s profesorkou posíláme maily, podklady k hodinám a přání hezkého babího léta se mi líbí. Je to... prostě profesionální. :D

Štefi mě trochu naštvala. Nechala se přeložit z psychologie na seminář z matematiky. Jako, je to její věc, její volba, možná má pravdu, že se jí matika bude hodit víc, s ohledem na to, na jakou školu se chystá, ale já si stejně myslím, že ji odradilo to, kolik knih budeme muset přečíst. Mě se to teda nezdá tak moc a to poslední dobou prakticky vůbec nečtu, ale tak... Štefi je Štefi. :D Spíš mě naštvalo, jakou potom dělala před klukama borku. Ještě den předtím si stěžovala, že každý chlap, kterému se svěřila, že se přihlásila na psychologii, to prohlásil za pavědu a snažil se jí to rozmluvit. "Chlap" v jejím případě znamená takové jako jsou tatínek, strýčkové a další příbuzenstvo, takže jsem to prostě brala za podobně konzervativní, zpátečnické - můžu-li to říct tak tvrdě - "vidlácké" názory jako má můj vlastní pantáta. Jenže ve chvíli, kdy se přepsala na matiku, začala o psychologii prohlašovat to samé.
"Prostě si nemyslím, že by mi to k něčemu bylo. Je to jen takové tlachání o tom, jaké máme pocity z toho a onoho. Popravdě jsem doufala, že to bude vypadat trochu jinak..." a podobně. Milá Štefinka zřejmě čekala, že se z ní po první hodině stane něco jako Mentalista a že nebude umět divže číst lidem myšlenky. Zlatíčko, ne, takhle to nefunguje. Názory jí neberu, ale nemůžu se zbavit pocitu, že to říkala jen proto, že stál poblíž Kurt, který neuznává nic, co nelze vypočítat pomocí čísel. Nenávidí cokoliv humanisticky založeného a Štefi mu jde na ruku jen, aby se mu zavděčila. Podle mě je to hrozný dick a tenhle názor se mnou začíná sdílet pořád víc a víc spolužáků (k narozeninám mu tuhle popřáli suma sumárum asi tři lidi ze třídy, ostatní sere natolik, že se na něj vykašlali). A to to býval poměrně fajn kluk. Je mi to skoro líto.

Šla jsem dnes na kontrolu s tím, že jen dostanu razítko do omluvného listu a půjdu. Doktor mě ale nechal doma až do pátku, to znamená další dva dny zameškané látky, kterou budu muset dohánět. :/ Ale když už jsem doma, tak aspoň ten čas nějak využiju k psaní. Pořád se nemůžu prokousat přes jednu část v povídce, která mi dělá vážně problém. Měla být hotová už před měsícem, což mě deptá, ale nechci to odfláknout. Přemýšlím nad tím, kudy chodím, a pořád nemůžu nic kloudnýho vymyslet a vždycky z toho vyleze další hrozivý klišé. Radši jsem toho na chvíli nechala, nalakovala si nehty (pěkně trhnutě, pro radost, když teď konečně mám co lakovat) a šla si koupit něco k jídlu.

Naproti u sousedů se teď cosi staví nebo předělává, čert ví, pro mě to ale znamená, že jsou u nich věčně otevřené dveře a já tak musím při každém opouštění bytu vykonávat všelijaké úhybné manévry. Kdyby si mě totiž všimla sousedka a odchytila mě, zeptala by se, jak se má máma, a já bych na to řekla, že máma je pořád v lázních. Ona by chtěla, abych ji pozdravovala a já bych řekla "Dobře." Potom by se mě zeptala, jestli jsem si to nerozmyslela s tou ruštinou. Já bych na to musela honem vymyslet nějakou výmluvu, jakože toho mám teď ve škole moc, a ona by řekla, že to je nesmysl, že ruština mi moc času nezabere. Já bych se vymlouvala dál, že na jazyky nemám talent a další by se mi už moc pletl. Ona by namítla, že ruština je přece podobná češtině a že by se mi to nepletlo, já bych řekla, že německy se taky učím už pět let a pořád se umím sotva představit. Na to by ona řekla, že kluka odvedle připravovala s ruštinou na maturitu a taky to zvládl, já bych podotkla, že nehodlám maturovat z ruštiny. Na to ona, že ruština se mi bude hodit, na to bych odpověděla, že dnes se stejně mluví všude anglicky. Ona by si posteskla, jaká je to škoda toho nechat, když už jsem s ruštinou jednou začala. Já bych si pomyslela, že to mi bylo osm let a potom ještě před pár lety, když jsem chodila s Ex a chtěla jsem se alespoň trochu dorozumět s jeho rodiči, což se nedlouho poté ukázalo jako docela nepotřebné, když už jsem s nimi nikdy potom mluvit neměla. Nahlas bych ale nic z toho neřekla, pokrčila bych rameny a utrousila něco jako "No jo." Ona by to ještě naposledy zkusila a řekla mi, abych jí zavolala, kdybych si to rozmyslela. Přikývla bych a pomyslela si, že to neudělám, i kdyby mi měly upadnout obě ruce. Konečně by mě propustila a já bych zalitovala té minimálně čtvrt hodiny života, kterou jsem právě ztratila.

Radši se budu dál snažit pokořit rekord v zamykání/odemykání dveří na co nejkratší čas.
Její Veličenstvo
Lady I.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 An. An. | Web | 14. září 2011 v 19:23 | Reagovat

:D Vtipná vidina do budoucnosti :)

2 Lady Intrikánka Lady Intrikánka | Web | 14. září 2011 v 19:58 | Reagovat

[1]: Jenom léta zkušeností. :D

3 Handle Handle | Web | 14. září 2011 v 21:49 | Reagovat

Poslední odstavec je fakt skvělej! :D:D

4 (Ne)šílená Charlotte (Ne)šílená Charlotte | Web | 15. září 2011 v 7:19 | Reagovat

Och, díky. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama