Pláču často.

21. srpna 2011 v 15:12 | Lady Intrikánka |  Main stage
Pláču často.
Asi jsem fakt měkká.
Když ale psala o pláči LoveShy, poprvé mě napadlo si to sepsat.

Plakala jsem jako malá a pláču i teď, když jsem skoro dospělá.
Plakala jsem, když jsme se s bráchou bili.
Plakala jsem, když velká voda sebrala Myšce domeček a Krteček ji musel zachraňovat.
Plakala jsem u Zelené míle.
Plakala jsem u své první čtyřky na vysvědčení.
Plakala jsem, když zemřel Albus Brumbál.
Plakala jsem u dokumentu o dětech v koncentračních táborech.
Plakala jsem, když jsem ve Francii ztratila brýle.
Plakala jsem kvůli klukům.
Plakala jsem kvůli škole (za poslední rok vickrát, než kdy předtím).
Pláču, když mám opravdu hrozný vztek (asi nějaký zvláštní spojení mezi mým mozkem a slznými kanálky).
Plakala jsem, když jsem z tábora posílala už třetí dopis s marnou prosbou, aby si mě rodiče odvezli pryč.
Plakala jsem během Silvestrů, které jsem trávila sama zavřená v pokojíčku.
Plakala jsem při poslechu Fiction, Tonight the World Dies, Good Enough, The Islander a dalších.
Pláču, když sedím od pěti do dvou ráno nad učením a pořád to nechápu.
Plakala jsem, když byla babička v nemocnici.
Plakala jsem, když jsem poprvé viděla videoklip k So Far Away.
Plakala jsem kvůli otci.
Plakala jsem, když nám umřeli křečci.
Plakala jsem, když mě někdo z kamarádů zradil.
Plakala jsem, když mi babička vyprávěla o dobách, kdy byla mladá.
Plakala jsem do polštáře kvůli nepodstatným nesmyslům.
Plakala jsem v návalu nostalgie.
Plakala jsem ponížením.
Plakala jsem smíchy.

Ale když si to tak uvědomuju, v celém tom seznamu je jen málo případů, kdy mě u toho pláče někdo viděl. Většinou si to prostě nechávám na později a brečím o samotě. Občas je sice těžké se ovládnout a neudržím se, ale jinak to v sobě dokážu na čas udusit. Když člověk pláče, je příliš zranitelný. To nehodlám riskovat před lidmi.
A ruku na srdce - od dob, kdy jsem začala používat řasenku, na to musím koukat taky z praktického hlediska.

Pokud vím, nikdy jsem neplakala strachy. Ani u hororu, ani když procházím tmavou uličkou a mám pocit, že ten chlap za mnou už jde stejnou cestou příliš dlouho na to, aby to byla náhoda. Ačkoliv, vlastně ano, jednou, když jsem byla úplně malá, na táboře při bojovce. Slibovali nám, že na nás nikdo bafat nebude, a přitom na nás u rybníka vyskočil vodník. Ani už teda nevím, jestli jsem brečela z leknutí, nebo ze vzteku, že mi všichni lhali.

Když o tom tak přemýšlím, nikdy jsem nechápala, jak může člověk plakat štěstím. Slzy jsou tak trochu známkou slabosti, člověk dává najevo, že se s něčím nedokáže sám vypořádat. Nevidím důvod, proč plakat, když jsem šťastná. Mamka říká, že to poznám, až budu mít děti. Ale stejně o tom pochybuju. Zatím jsem o slzách štěstí jen psala.

Anketní otázka pro vás:
Už jste někdy plakali štěstím?
Její Veličenstvo
Lady I.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Endaria Endaria | Web | 21. srpna 2011 v 22:41 | Reagovat

Když jsem vystupovala ve Finsku... to je ale spíš že tě to  tak jako dojme... prostě jsem viděla všude ty Finský nápisy a věděla jsem, že jsem tam a už mi to nikdo neveme a začala jsem trochu slzet. Mnohem víc jsem ale breřela v letadle zpátky.

2 An. An. | Web | 23. srpna 2011 v 0:13 | Reagovat

Ty jo... To je náhodou dobrý nápad takhle sepsat.
Rozumím, taky si nechávám pláč pro sebe.
A štěstím jsem plakala jednou v životě. Rozplakala jsem se, když jsem zjistila, že jsem se dostala na gympl. Zní to strašně hloupě a povrchně. Ale mám pro to dvě vysvětlení :D Byla jsem mladá a hloupá a zřejmě ze mě opadl šílený stres, takže jsem to ventilovala slzama :)

3 dorian-gray dorian-gray | Web | 23. srpna 2011 v 23:26 | Reagovat

pláču teď, když čtu tento článek, je dobrý. K otázce : ano, mnohokrát.

4 Čerf Čerf | Web | 24. srpna 2011 v 8:15 | Reagovat

Kdo nepláče, není Čech! :-) Jasně že pláču, ze smutku i z (dočasné) přemíry štěstí, a ještě si myslím, že je to docela normální a pozitivní. Málokdy mě někdo vidí, nepotřebuju pláč stavět na odiv, když je to přece můj pláč.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama