Dobrý den, kozy ven.

8. srpna 2011 v 1:49 | Lady Intrikánka |  Main stage
Víte, vždycky jsem měla mnohem raději Angela než Spikea. Angel je prostě zlatíčko, no uznejte, kolik upírů má duši? Ale když teď vidím Spikea a Buffy spolu, říkám si, že jim to spolu sluší mnohem víc. Angel je stejně někde v trapu, kdyby Buffy opravdu chtěl, tak přece...

Promerlina, je ze mě zrůda.


Dneska jsem jela metrem, nevím, na to jsem myslela, ale určitě jsem se tvářila normálně. Občas totiž, když o něčem přemýšlím, se začnu různě ksichtit, mračím se, špulím pusu, usmívám se a tak. Ale jsem si jistá, že dnes se mi to nestalo. Přesto se ke mě naklonil chlapík, co seděl naproti, počkal, až si z uší vytáhnu sluchátka, a povídá: "Slečno, nemračte se, takovou krásnou slečnu přece nemůže nic trápit."
He, panáčku. He.
To je hned několik důvodů, proč nenávidím muže.

• Myslí si, že mi může kecat do života.
• Myslí si, že stačí utrousit kompliment a padnu mu k nohám.
• De facto mi právě oznámil, že ačkoliv se tvářím normálně, vypadám nakrknutě.
• Nesnáším, když mi někdo tvrdí, že jsem krásná, protože vím, že nejsem. Nepřipadám si ošklivá, jsem možná hezká, ale krásná, to už je trochu vyšší level a rozhodně by se to nemělo používat jen jako planá lichotka. Takový člověk si prostě opradový krásy neváží.
• A znova - co mi má cizí chlap co kecat do života?!

Měla jsem sto chutí dělat, že jsem hluchoněmá nebo něco, ale to by mi ze sluchátek nesměl zrovna pekelně zařvat M Shadows. Tak jsem se jen ošklivě zašklebila, narvala si špunty zpět do uší a natruc se zamračila ještě víc. Naštěstí jsem asi za dvě zastávky vystupovala.

Vytočená jsem byla ještě když jsem vydupávala schody v palácových zahradách pod Pražským hradem a mířila do té Ledeburské. A to jsem se ještě předtím stihla projít kolem Valdštejnského paláce ke Svatému Mikuláši a zpět, jelikož jsem dorazila o půl hodiny dříve a potřebovala se uklidnit. Prohlížela jsem si staré pražské domy. To já ráda. A snažila jsem se určit, co je to za sloh, ale rozpoznala jsem jen pár prvků jako typy sloupů, tympanóny, portály a další, které už ale nedovedu nikam zařadit, protože se mi to přes prázdniny stačilo vykouřit z hlavy.

V Ledeburské zahradě jsem jako obvykle byla první a musela jsem čekat, až dorazí ostatní a až nám otevřou šatnu, a vysvětlit jakési (asi španělské) turistce, že je to "dressroom for actors", jelikož si myslela, že tam čekáme na prohlídku, a chtěla se připojit. Jinak co se opery týče, včera a dneska to bylo perfektní. Všechno vycházelo, snad kromě menšího problému se špatně nastavenými mikrofony, které ale stihli opravit během přestávky, nepršelo, což by ale ani nebyl tak velký problém, nic jsem nezvorala, nezakopla o šaty, uchodila to v příliš velkých a špatně vycpaných botách... Dokonce jsme se hned několikrát vraceli na děkovačku a včera i dnes dávaly holky sólistky přídavky. Já s tou druhou holkou jsme tam samozřejmě na okrasu, nezpíváme. Bylo to úžasný, stojíme tam, v krásných kostýmech, já držím roh hojnosti a olivovou ratolest a lidi křičí "Bravo!"

Jediné, co mi vadí, je, že musím sundat brýle. Prostě... ty by se asi k baroknímu kostýmu nehodily. :D Takže z toho všeho prd vidím. Má to výhodu - nevidím do obličejů divákům, takže nemám trému. Ale potom třeba celou dobu sedím na svý židličce za výklenkem, čekám, až přijde můj výstup, a přemýšlím, jestli se na mě ten cellista z orchestru opravdu rošťácky šklebí, nebo se mi to jen zdá.

Ach jo, bez Helči to není ono. Ale ta hraje až někdy v půlce srpna. Ta druhá statistka je sice v pohodě, ale baví se se zpěvačkama, jelikož jsou všechny spolubydlící, co jsem tak pochytila, a vůbec s Helčou byla větší sranda. Prostě... nikdo mi nenapudruje kozy tak jako ona. :D Spolu jsme si kontrolovaly mejkap, pomáhaly do šatů, zapínaly náhrdelníky, smály se klukům, co připravují scénu (ona by určitě rozlouskla, jak je to s tím šklebícím/nešklebícím se cellistou), a pokaždé, když si jedna z nás pudrovala dekolt, neodpustily jsme si hlášku "Dobrý den, kozy ven". :D Teď si tam připadám hrozně sama. Ale zítra tam jdu naposledy a je mi to docela líto, bavilo mě to. Hele, kolik lidí bude moct vnoučatům vyprávět "Vystupovala jsem v opeře" a "Převlékala jsme se v šatně před slizkým německým houslistou a šklebícím se cellistou"?

Uff, už aby byly fotky. Už chci vidět, jak moc mi to na nich sluší. :D Jenže Helča si smazala facebook, takže si na ní budu muset sehnat jiný kontakt, abych z ní ty fotky vydyndala.
Teď mě rychle nenapadá žádná anketní otázka, kterou bych vám položila (resp. žádná kloudná otázka, ve které by mezi odpověďmi nefigurovala Šmajdova mamka), takže vás prodnešek nechám být. :D

Nashledanou, kozy stranou.
Její Veličenstvo
Lady I.

P.S. Dnes kolem deváté byla nad Prahou naprosto kouzelná modro-růžová obloha. Merlinžel jsem si nemohla dovolit moc okatě civět, jelikož jsem byla zrovna na jevišti. Ale musím říct, že opera pod takto zbarveným širým nebem záhy nabrala zcela jiný rozměr. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Čerf Čerf | Web | 8. srpna 2011 v 8:18 | Reagovat

Krása přece není schovaná v pozorovaném objektu, ale v očích toho, kdo se dívá. Kdo se dívá dobře, může ji vidět skoro všude. A není to krása o nic menší jen proto, že ji možná nikdo jiný nevidí :-)

2 Tlustoprdka Tlustoprdka | Web | 8. srpna 2011 v 10:42 | Reagovat

Já na zumbu chodím pravidelně od začátku hubnutí, ale teď o prázdninách cvičím zumbu jenom na netu. Já si myslím že mi to pomáhá :)

3 Tlustoprdka Tlustoprdka | Web | 8. srpna 2011 v 12:14 | Reagovat

Nevím jak vypadáš ale mně by to lichotilo, i když od cizího chlapa to zní úchylně :D Já se taky šklebím když přemýšlím, ale doufám že se na mně nikdo nedívá :D

4 Tlustoprdka Tlustoprdka | Web | 8. srpna 2011 v 13:57 | Reagovat

Díky :) Když se člověk snaží de všechno. A řekla bych že je lepší jíst než držet nějaký diety, cítíš se líp :D

5 Brabikate Brabikate | Web | 8. srpna 2011 v 18:10 | Reagovat

Páni, vystupování v opeře! To zní moc dobře, to svým vnoučatům rozhodně budeš muset vyprávět! :D

A z toho chlápka si nic nedělej... on to určitě nemyslel vůbec zle. Já si z takových zážitků snažím vybrat naopak to pozitivní. Ale na druhou stranu... taky záleží na tom, co to vlastně bylo za člověka.

6 neros-san neros-san | 12. srpna 2011 v 0:43 | Reagovat

Kdybych byl z Prahe, řeknu si, že ten slizák jsem byl já.
Ono totiž... někdy to nutně není křečovitý kompliment, jehož účelem je pád k něčím nohám (zvlášť v MHD, to by bylo opravdu ošklivé). A musíš uznat, že pokud proti tobě v autobuse sedí někdo, kdo se mračí, na náladě ti to nepřidá. A když jsme s úsměvem všichni krásnější, proč nepopřát té hypoteticky krásné tváři trochu více úsměvu, aby byla ještě o něco hezčí? *Zde se omlouvám za užívání těchto dvou výrazů, jako synonym, ale jsem k tomu donucen mnošstvím opakujících se slov*

Ach... opera... kolikrát já viděl tu fantastickou scénu plnou skvělých lidí, schopných naplnit svůj hlasový fond a odehrát... no jo. Kolikrát jsem vlastně viděl operu?
Ajóó! Ani jednou.
Typickej chlap. Ale řekněme, že ti závidím. Nedávno jsem chtěl známému podržet roh hojnosti, ale pak si oblékl kalhoty a šel...

A závěrem... nebo to snad k jinému článku :)

7 LoveShy LoveShy | Web | 4. září 2011 v 15:54 | Reagovat

Šmajdova mamka :D:D
Hele já mám komplimenty ráda, i když jim taky nikdy nevěřím, protože já se taky nepovažuju za krásnou.. Jo, je něco jinýho když to pronese krásnej sympatickej chlap a bezdomovec co si kupuje krabicový víno. Oceňuju gentlemanský chování, když mě muži pouští do dveří, ve frontě, do MHD první, pustí mě si sednout.. a ještě se usmějí nebo tak. To mi nepřijde špatné a vůbec to neberu tak, že mi chtěj kecat do života :D. Jo, holky většinou pod tíhou komplimentů opravdu padaj na kolena, čemuž je někdy těžký se ubránit.. Když se muž snaží dobývat ženu, jak můžeme odolat.. no není to právě to, po čem my toužíme? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama