Posezení u pivka bez pivka.

24. července 2011 v 22:02 | Lady Intrikánka |  Main stage
Pokud by se někdo vyloženě nudil nebo by neměl, co se vším tím volným časem, objevila jsem perfektní stránku.


Je to skvělý třeba pro chvíle, kdy si otevřete blog editor a v tu chvíli vás opustí veškerá chuť psát. Fakt, pařím to už patnáct minut.
Teď jsem toho na chvíli nechala a nechávám si jen tak na pozadí hrát tu strašně vtipnou úvodní písničku. :D Je otázka času, kdy mě začne neskutečně obtěžovat a dostanu chuť vyhodit reproduktory z okna.

Včera večer jsem po své týdenní nepřítomnosti projížděla facebook, abych se dozvěděla, kdo s kým teď chodí ("Cože?! Chlape, vždyť ta je šeredná jak noc!" *přesto klikne na "Líbí se mi", aby bylo vidět, že jim to ze srdce přeje*), kdo si obnovil účet po tom, co dělal ramena, že už tam nikdy nepáchne, a čekla všechny ty nový opálený plavkový profilovky od moře. Nahodila jsem svou chabou dokumentační fotku od termálního pramene na prostatu (je mi to fuk, sluší mi to na ní) a mimo jiné jsem našla týden staré pozvání k Hirovi.

Faaajn...

(Ok. Vypínám tu otravnou písničku.)

Tak jsem mu tedy napsala a konverzace nám vydržela do tří do rána. A dopadlo to tak, že jsem byla na dnešek pozvaná k němu na pivo. Najednou stepuju před jeho zvonkem a deset minut zvoním. Klídeček, nepanikař. Třeba šel jen pro to pivo a proto neotvírá. Třeba ještě spí. Třeba se na tebe zase kurva zvysoka vysral. Ale ne, to on nedělá. On přijde v smluvený čas, zamotá ti hlavu a teprve potom se čtvrt roku neozve.
Ale dnes jdu na přátelský pokec při pivku, ne na rande. Oba víme, že jsem teď zadaný člověk. A proč by se staří přátelé nemohli jen tak navštívit a podělit se o novinky? Takže jsem klidná a vytáčím jeho číslo. Lidi, kteří si zruší hlasovou schránku, nejspíš netuší, že ti, co je shání, potom pět minut stojí a zhypnotizovaní monotónním zvukem vytáčení nepřítomně civí před sebe jako mentálové. Obejdu barák kolem dokola a znovu zazvoním. Zřejmě tohle podivný magický "obejdi třikrát po směru hodinových ručiček a jednou proti směru, rozkřápni si o hlavu vejce a prohlaš se za krále lemurů" zabírá, jelikož se z reproduktorů okamžitě ozvalo zpěvavé "Hned jsem dole!", na což jsem v tom náhlým překvapení nebyla schopná odpovědět ani , jen jsem tak čuměla na repráček a repráček zase koukal na mě, chvíli bylo ticho a teprve za chvíli se ozvalo klapnutí sluchátka. Vida, čekal, že něco povím. Nejsem psycholog, takže nevím, jestli by mě to mělo potěšit.

Nakonec se ukázalo, že teprve vylezl ze sprchy, proto neslyšel zvonek ani mobil. A jelikož teprve vstal (skoro jsem to tedy uhádla), nestihl skočit pro pivo, takže jsme pili kofolu a bylo to milé. :) Chvílemi sice panovalo rozpačité ticho, ale vždycky se honem našlo téma k hovoru a nakonec jsme se hodiny bavili o animovaných filmech ("Týýýs neviděééél Příběéééh žralokááá?!"). :D Nakonec jsme si jeden pustili, jmenovalo se to Planeta 51 a je to vážně vtipný. :D

Rozkošné bylo, když přišla domů Hirova maminka. Seděli jsme tam v tichu na gauči s kofolou v ruce jako dva školáčci a ona se na mě ze dveří culila jako na sluníčko s nadšeným výrazem "právě jsem vás vyrušila z provádění mladistvých nerozvážností", než se přesunula do kuchyně. Čekala jsem, kdy si začne zpívat posměšné "Hiiiro tam mááá hóólkůůů!" a poskakovat z nohy na nohu. Vlastně vypadala na docela sympatickou paní. A Hiro byl tak kouzelně rozpačitý. ("Slíbila, že mi napíše, než přijde..." Vsadím boty, že maminka zapomněla napsat schválně.) Rozkošné to přestalo být ve chvíli, kdy se ukázalo, že v kuchyni se poslouchá každé naše slovo. To když Hiro prohlásil něco ve smyslu: "Já vlastně animáky moc nesleduju..." a z kuchyně se ozvalo: "Ono se tam málo střílí, tak je to nudný, viď?" Tak jsme si ještě chvíli povídali, a když už mě nenapadala žádná neškodná témata - vhodná k mateřskému odposlechu - sebrala jsem se a odešla.

Vcelku to bylo mile strávené přátelské odpoledne. :)
A dal mi podnět k přemýšlení. Když se tenkrát po té naší procházce po kolejích několik měsíců neozval, usoudila jsem, že prostě nemá zájem. Tak to chodí. Tak proč se najednou zase ozývá a zve mě k sobě na pivo a zahrnuje mě komplimenty? Notabene když ví, že teď někoho mám a jsem s ním šťastná? (Ehm ehm.) Tedy vlastně... Jeho Veličenstvo sice nikdy na psaní textovek moc nebyl, ale minimálně jednou týdně se ozval. Najednou... ticho po pěšině. Snad se mi to neděje znovu? Snad to zase další kluk nechce nechat "vyšumět"? To je tak těžký říct někomu do očí "Hele, fakt už mě nebavíš, jsi strašná kráva..."? Kde je problém?! A když se zeptám přímo, jestli je všechno v pořádku, vypadám jako hysterka. Takže to nechám být ještě chvíli. Ono se ukáže. A když ne, zase se zeptám, jestli je všechno oukej. Totiž, v tomhle nejsem kdovíjak zběhlá, ale předpokládám, že když se mi přítel měsíc neozve, děje se to zřejmě proto, že mě nechce vidět. A to není oukej.
Do tý doby si žiju v růžový bublině a nijak výrazně to neřeším. Tentokrát nebudu hysterčit. Okrajově jsem se s tím svěřila i Hirovi, když se mě ptal na kluky (samozřejmě to byla značně osekaná, nenásilná verze), a ten povídá: "Otázkou je, jestli chceš zůstat zavřená v bublině." To mě jako vyzývá nebo co? Ale má pravdu, chci zůstat v bublině? Obávám se, že tentokrát jo. Alespoň na chvíli. Dávám si/mu čas do příští neděle. Pak si vydupu schůzku a narovinu se zeptám. Oukej?

Dnes už dost.
Jo, dovoluji si vám připomenout fotohádanku ze závěru minulého článku. Kdo uhodne?

Držte mi palce.
Její Veličenstvo
Lady Intrikánka

P.S. Pořád netuším, jak se vkládá na blog odkaz na Youtube ve formě toho jednoduchého řádečku, poraďte prosím!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Endaria Endaria | Web | 25. července 2011 v 10:56 | Reagovat

Jedna má dva a o druhou nikdo ani nezakope... proč mám pocit, že jsou ta jedna ale všichni okolo a ta druhá jsem furt jenom já:D I když fajn, zrovna teď mi to nějak nevadí:D

PS: Netušim.

2 Teresa Teresa | Web | 25. července 2011 v 18:02 | Reagovat

jo... neozvat se měsít.. to neni okej

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama