Riot van.

14. ledna 2018 v 17:22 | Lady Intrikánka |  Main stage
Skoro dva roky, no. Je to tak.

Tedy od doby, co tu proběhl poslední výkřik do tmy.
Jenže nechat tenhle blog smazat nebo vyšumět zkrátka není v mojí nátuře. Na to jsem příliš nostalgická. Proto se poslední dva dny bavím tím, že čtu sedm let staré příspěvky a vzpomínám na časy, kdy byla mou největší starostí kule z chemie a jestli mi Ježíšek přinese ten hezký topík. Ale hele. Nechtěla bych to vrátit.

Bože, jak já byla jiná. Dokonce i při čtení těch posledních výkřiků z 2016 už jejich autorku skoro nepoznávám. Poslední dva roky byly...

Ale nepředbíhejme. Na přelomu roku mám sice tendence bilancovat a plánovat jako všichni, což ve mně opět vzbuzuje snahy psát (protože co je napsané, to je oficiální), ale mám pocit, že nejprve dlužím malý update. Byť už asi není komu. Co se tedy dělo někdy od 2015?

  • Jsem oficiálně dítě z rozvedené rodiny. Bylo načase a nemůžu být na mamku pyšnější, že to konečně rozsekla.
  • Mouka mi jednoho krásného dne přes zprávy oznámila, že už se se mnou neka. Dodnes nevím proč. Od té doby jsme se viděly jen párkrát, nikdy ne samy dvě, a zvládly jsme to téma společensky promlčet. První rok byl nejhorší. Dnes mi taky chybí, ale s každými narozeninami, na které zapomene, jsem na tom líp. Dodnes jsem jí neřekla, že jsem zasnoubená. Vždycky jsem myslela, že mi půjde za družičku.
  • No, jo, jsem zasnoubená. Hunny mě požádal o ruku na Maltě někde u rozvalin nějakého chrámu. Váže se k tomu samozřejmě komická historka, jak to jenom my dva umíme, ale o tom jindy. Řekla jsem, že se to stalo v listopadu 2016? Já teda nejsem pověrčivá, ale přeci jen se říká Do roka a do dne...
  • A stavíme barák. Ještě dlooouho nebude hotový.
  • Stejně jako moje škola. Ještě nejsem ani bakalář. Shame.
  • A popravdě netuším, k čemu mi ten titul z peďáku bude, když jsem se nakonec kariérně našla úplně jinde - v pojišťovnictví. A teda, "našla". Začala jsem tam zkrátka vařením kafe a vybíháním pochůzek, a teď mám na krku marketing pro Čechy a nově i pro Slovensko. Ale je asi docela jedno, co tam dělám, protože hlavní je, že jsem tam poznala hned několik lidí, co mi obrátili život vzhůru nohama.
Na scéně se zkrátka objevila spousta nových postav a já nevím, koho mám představit dřív. Snad mě to psaní bude bavit zase dostatečně dlouho na to, abyste je všechny poznali.


Tak vás tu opět vítám a přeji šťastný nový rok.
Její Veličensto
Lady I.
 

Další články